Karel Filsak
| Karel Filsak | |
|---|---|
| Narození | 10. října 1917 Jindřichův Hradec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1. července 2000 (ve věku 82 let) Praha  Česko |
| Povolání | architekt a fotograf |
| Děti | Karel Filsak ml. |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Filsak (10. října 1917 Jindřichův Hradec – 1. července 2000 Praha) byl významný český moderní architekt.
Vedl skupinu architektů, ke které patřili mimo jiné Karel Bubeníček, Jiří Louda a Jan Šrámek. S touto skupinou se v 60. letech 20. století postavil proti politicky vnucovanému socialistickému realismu a prosadil v Československu skutečnou moderní architekturu.
Jeho architektura je pro používání drsných betonových povrchů považována za českou obdobu brutalismu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině stavitele Josefa Filsaka. V období 1939–1942 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po internaci pracoval v letech 1943–1945 v ateliéru Josefa Gočára jako konstruktér. Po válce v roce 1947 studoval architekturu na Českém učení technickém v Praze. V období 1949–1958 byl zaměstnancem Stavoprojektu v Praze a do roku 1960 v Konstruktivě. V období 1960–1967 pracoval v Československých aeroliniích, kde založil založil projekční skupinu určenou pro řešení návrhů letištních budov a interiérů kanceláří ČSA. Od roku 1968 pracoval v Projektovém ústavu hlavního města Prahy a od poloviny 70. let 20. století ve svobodném povolání, ve spolupráci se svým synem Karlem Filsakem ml. (* 1944).[1]
Realizace
[editovat | editovat zdroj]
- 1952–1955 – Obytné domy – okrsek K2, Ostrava-Poruba (I. obvod Nové Ostravy), stalinistický socialistický realismus v klasicistické formě.[2]
- 1951–1958 – Věžové domy v Kladně-Rozdělově, spolupráce s Josefem Havlíčkem
- 1954–1957 – Základní škola, Ostrava-Hrabová, spolupráce s Karlem Bubeníčkem a Jaroslavem Švecem, klasicizmus[3]
- 1956 – československá ambasáda v Pekingu, realizace 1958 – 1960 ve spolupráci s Karlem Bubeníčkem, Jiřím Loudou a Janem Šrámkem
- 1965 – československá ambasáda v Brasílii
- 1968 – letiště Praha-Ruzyně – Terminál T1 (spolupráce Karel Bubeníček, Jan Šrámek a Jiří Louda)[4]
- 1969 – československá ambasáda v Dillí[5]
- 1969 – stálá mise při OSN v Ženevě
- 1974 – Hotel Intercontinental v Praze na Starém Městě[6]
- 1977–1985 – Budova Vodních staveb, Praha
- 1985–1990 – rekonstrukce domu SIA
- 1980 – ambasáda v Káhiře (první cena v kategorii realizací na přehlídce architektonických prací 1983[7])
- 1988 – Architektonické řešení Barrandovského mostu v Praze
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ STRAKOŠ, Martin. Průvodce města Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2009. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 390.
- ↑ Strakoš, c.d., s. 250
- ↑ Strakoš c.d., s.190
- ↑ Letiště Ruzyně [online]. Stavba roku [cit. 2021-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Jan Hejl, Perla brutalismu. Česká ambasáda ohromí architekturou, býval v ní hotel i pánský klub, Aktuálně.cz, 13.3.2023
- ↑ Ohlédnutí za brutalismem v architektuře od Karla Filsaka | Design. Lidovky.cz [online]. 2015-10-29 [cit. 2021-07-10]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Jan. Přehlídka architektury. Rudé právo. 10. 3. 1983, s. 5. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Filsak na Wikimedia Commons - Slohové proměny českých ambasád (MZV)
- České velvyslanectví v Káhiře (MZV)
- Zdeněk Lukeš: Ohlédnutí za brutalismem v architektuře od Karla Filsaka (LN, 29. 10. 2015)
