Karel Černohorský (politik)
| JUDr. Karel Černohorský | |
|---|---|
 Karel Černohorský | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1893 – 1901 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1908 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | mladočeši |
| Narození | 24. února 1861 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 31. prosince 1915 (ve věku 54 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Děti | Jan Černohorský |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | politik a advokát |
| Commons | Karel Černohorský (politik) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Černohorský (24. února 1861 Praha[1] – 31. prosince 1915 Praha-Nové Město[2] ) byl rakouský a český advokát a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu, počátkem 20. století poslanec Říšské rady. Rezignoval na politické funkce kvůli korupční aféře.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Roku 1879 vystudoval reálné gymnázium ve Spálené ulici v Praze, pak práva. Roku 1884 získal titul doktora práv.[3] Od roku 1892 byl samostatným advokátem v Praze. V procesu s Omladinou hájil některé z obviněných.[1]
V 90. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách roku 1893 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Sušice) do Českého zemského sněmu. V řádných volbách v roce 1895 mandát obhájil, nyní za kurii venkovských obcí (volební obvod Železný Brod). Politicky patřil k mladočeské straně.[1] Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907 za obvod Čechy 004. Zasedal v poslanecké frakci Český klub. Na mandát rezignoval roku 1908.[4][5]
Byl aktivní i v komunální politice. Zasedal v pražském obecním zastupitelstvu i v městské radě. Od listopadu 1894 do listopadu 1895 působil jako vrchní ředitel pražského ústavu chudých. Byl také členem výboru Městské spořitelny a místopředsedou jejího ředitelství. Zastával rovněž funkci předsedy správní rady elektrických podniků. Na všechny funkce v samosprávě rezignoval v únoru 1909.[1][6]
Počátkem 20. století patřil mezi nejvlivnější pražské politiky a počítalo se i s tím, že by se mohl stát primátorem města. Důvodem k jeho náhlému odchodu z politiky byla korupční aféra, která propukla roku 1908. V ní čelil podezření, že si řekl o úplatek. V této takzvané rourové aféře měl Černohorský žádat po firmě Pražská železářská společnost o provizi za zprostředkování dodávky rour pro obecní vodovod.[7] Sám Černohorský to odmítal a své jednání označoval za nezištné.[6]
Byl rovněž majitelem velkostatku Křic (Chříč).[8]
Zemřel 31. prosince 1915 v Praze, pohřben byl na Vyšehradě.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o sňatku JUDr. Karla Černohorskáho farnost při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=115&size=45
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ a b Rezignace JUDra. Karla Černohorského.... Národní listy. Únor 1909, roč. 49, čís. 41, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Korupce na pražské radnici aneb noviny před sto lety [online]. tyden.cz [cit. 2013-10-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Úmrtí. Národní politika. Leden 1916, roč. 34, čís. 1, s. 6. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Černohorský na Wikimedia Commons - Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Černohorský Karel 1861
