Kara-Bogaz-Gol
| Kara-Bogaz-Gol | |
|---|---|
 satelitní snímek | |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Turkmenistán |
| Provincie | Balkan |
  Kara-bogaz-gol | |
| Zeměpisné souřadnice | 41°21′7″ s. š., 53°35′43″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 12 000 km² |
| Délka | 193 km |
| Šířka | 154 km |
| Objem | 128 800 000 000 m³ |
| Max. hloubka | 3,5 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | −33 m n. m. |
| Přítok vody | mořská řeka |
| Sídla | Kara-Bogaz-Gol, Kara-Bogaz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kara-Bogaz-Gol (turkmensky Garabogazköl, rusky Кара-Богаз-Гол) je záliv-lagunové jezero u východního pobřeží Kaspického moře v provincii Balkan v Turkmenistánu. Název je odvozen od turkických slov Kara – černý, Bogaz – hrdlo a Gol – jezero. Má rozlohu 12 000 km². Dosahuje maximální hloubky 3,5 m. Výška hladiny je 4,5 m pod úrovní Kaspického moře.
Pobřeží
[editovat | editovat zdroj]Na západě je laguna od moře oddělená stejnojmennou kosou, která je přerušena úzkým (200 m až 1 km) stejnojmenným průlivem dlouhým přibližně 11 km. Při ústí mořské řeky se vytvořila stále rostoucí delta.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]V důsledku nižší vodní hladiny v laguně oproti moři se průliv změnil ve stálou mořskou řeku (rychlost toku 1 až 3 m/s), která tak tvoří jediný přítok laguny. Laguna nemá žádný odtok a voda se z hladiny velmi silně odpařuje. V polovině 20. století přiteklo do laguny ročně 10 až 12 km³ vody z Kaspického moře. Jedná se o pátou nejslanější nádrž na světě.[1] V roce 1972 se uvažovalo o postavení přehradní hráze, která by regulovala mořskou řeku tekoucí do laguny. V roce 1980 byla laguna zcela oddělena od moře, z důvodu poklesu hladiny moře a postavení hráze. V roce 1983 laguna zcela vyschla. Od roku 1984 začala opět přivádět vodu mořská řeka přes propusť v hrázi a od roku 1992 již voda plně proudí průlivem a v laguně se odpařuje. Současný přítok činí přibližně 2 km³/rok.
Vlastnosti vody
[editovat | editovat zdroj]V důsledku silného odpařování je voda v laguně vysoce slaná (35 %[1]) a místy se vytváří solný roztok (solanka). Z těženého roztoku se získává mirabilit.
Salinita je tak vysoká, že jezero nehostí žádný rostlinný život.[1] Ryby, pronikající do lagunového jezera z moře, umírají.[2]
_visible_from_a_bridge_on_a_barrier_separating_it_from_the_Caspian_Sea_(left).jpg)
Osídlení pobřeží
[editovat | editovat zdroj]Centrem zpracování sulfátů je Kara-Bogaz, který se do roku 2002 jmenoval Bekdaš. Největším přístavem je Kara-Bogaz-Gol, který leží na mořské straně kosy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Zapomeňte na Mrtvé moře: Tohle je 5 nejslanějších jezer na Zemi. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2021-02-28 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Каспийское море. Залив Кара-Богаз-гол. stepnoy-sledopyt.narod.ru [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (rusky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Кара-Богаз-Гол“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kara-Bogaz-Gol na Wikimedia Commons - Satelitní snímky z různých období (anglicky)
- Článek na webu 100+1 ZZ (česky)
