Kaple svatého Rocha (Kyjov)
| Kaple svatého Rocha | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°0′15,5″ s. š., 17°8′41,35″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | Roch z Montpellieru |
| Další informace | |
| Adresa | Kyjov, Česko |
| Kód památky | 32415/7-2297 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická kaple svatého Rocha je barokní stavba z roku 1716 na východním okraji Kyjova u silnice do Vlkoše. Byla postavena na nejvyšším místě katastru s výhledem na celé město. Ke kapli vede 12 schodů. Nad průčelím je v nejvyšším bodě socha archanděla Michaela, po levě straně sv. Rocha a vpravo sv. Floriana. V malé nice je socha sv. Josefa a přímo nad vstupem bývala sv. Anna vyučující Pannu Marii. Tato soška byla asi v 90. letech 20. století odstraněna. Nad vchodem býval chronogram ukrývající datum stavby (1716): TransIens InspICe sVb hoC praesIDIo tVta MansIt a peste (česky Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se moru).[1] Interiér je dnes prázdný, dříve zde býval obraz hořícího Kyjova malovaný na plechu. Dnes je zřejmě umístěn v kyjovském muzeu. Kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kaple byla vystavěna po poslední morové epidemii v Evropě. Je zasvěcena sv. Rochu, ochránci křesťanů před morem. Epidemie se objevila v roce 1711 v Istanbulu a přes Balkán a Uhry se dostala do střední Evropy. V českých zemích byla v letech 1713–1716 a zemřelo zde na ni 100 000 až 200 000 lidí (v Olomouci 3 000 lidí, v Uherském Hradišti 190, v Kroměříži 140).[3] Dle pověsti bylo na toto návrší vypravováno procesí a lidé zde prosili za ochranu města před morem. Epidemie se městu skutečně vyhnula a kyjovský magistrát zde z vděčnosti nechal vystavět tuto kapli. Během josefínských reforem byla v roce 1782 odsvěcena a používána jako sklad střelného prachu a později opět obnovena.[4] V roce 1834 byla kolem kaple vystavěna silnice do Vlkoše.
Na potírání moru se v českých zemích podílel lékař Alexandr Antonín Ignác Šamský, původem ze sousedních Milotic. Zemřel při likvidaci epidemie v Lounech.[5]
-
Dveře kaple -
Sv. Roch -
Sv. Florian -
Sv. Josef -
Archanděl Michael
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HLAVINKA, Karel. O starém Kyjově. Kyjov: Okresní osvětová rada, 1947. 178 s.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-29]. Identifikátor záznamu 143987 : kaple sv. Rocha. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MLČÁK, Leoš. Sochy protimorových světců v Přerově. Sborník Státního okresního archivu Přerov. 2000, roč. 8, s. 11–18. Dostupné online. ISSN 1214-4762.
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 305.
- ↑ VESELÝ, Josef. Toulky českou minulostí (526. schůzka: Naposledy mor) [online]. Český rozhlas, 2009-06-15 [cit. 2014-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kaple svatého Rocha na Wikimedia Commons
