Kachnička novozélandská
 Kachnička novozélandská | |
|---|---|
 Umělecká rekonstrukce | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 vyhynulý[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | kachnička (Chenonetta) |
| Binomické jméno | |
| Chenonetta finschi (van Beneden, 1875) | |
| Synonyma | |
Euryanas finschi Oliver, 1930 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kachnička novozélandská (Chenonetta finschi), maorsky manutahora,[2] je vyhynulý druh kachny z rodu kachnička (Chenonetta), který se endemicky vyskytoval na Novém Zélandu. Tato kachnička vyhynula někdy mezi 15.–19. stoletím následkem lovu Maorů a predace vajec krysou ostrovní.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Druh vědecky popsal belgický badatel Pierre-Joseph van Beneden v roce 1876 jako Anas finschi. Druhové jméno finschi bylo vybráno k uctění památky Otta Finsche, který z fosilních nálezů jako prv
ní rozpoznal, že se jedná o nový druh.[3] V roce 1903 Oliver vytyčil rod Euryanas, do kterého kachničku novozélandskou zařadil coby jediného představitele.[4] Moderní taxonomové však kachničku novozélandskou řadí do rodu Chenonetta po boku kachničky hřívnaté (Chenonetta jubata) z Austrálie, která je považována za její nejbližší příbuznou.[5] Bylo navrženo, že společný předek kachničky hřívnaté a novozélandské doletěl na Nový Zéland z Austrálie někdy před 230 000 lety, kdy bylo novozélandské podnebí poměrně suché a v krajině bylo velké množství otevřených travnatých ploch s křovinami, které kachničce vyhovovaly, takže se rychle rozšířila po většině novozélandského území.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se baculatou kachnu dosahující váhy kolem 1–2 kg. Měla silné nohy a krátký, avšak statný zobák. Křídla byla silně redukována, což vypovídá o tom, že se jednalo o velmi slabého letce, případně mohla být zcela nelétavá.[2] Z fosilních nálezů se dá vyčíst, že se křídla kachničky novozélandské zmenšila o desetinu během pouhých 10 000 let, což poukazuje na rychlou adaptaci kachničky na prostředí bez savčích predátorů.[6]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]V minulosti se jednalo o nejpočetnější novozélandskou kachnu. Měla v oblibě otevřenou krajinu, která na rozdíl od preferencí většiny ostatních kachen nemusela zahrnovat větší vodní zdroj jako jezero, močál nebo mořské pobřeží. Podle velkých čichových orgánů lze konstatovat, že kachnička novozélandská měla velmi dobrý čich.[6]
Vyhynutí
[editovat | editovat zdroj]Podle dat z radiokarbonových výzkumů kachnička novozélandská přežila až nejméně do pozdního 15. století nebo poloviny 17. století. Řada kostí kachničky byla nalezena během archeologických průzkumů původních maorských sídlišť, což spolu se špatnými létajícími schopnostmi kachničky naznačuje, že kachnička byla hojně lovena Maory. Vejce byla s největší pravděpodobností požírána i invazivní krysou ostrovní, která na Nový Zéland dorazila společně s prvními polynéskými osadníky. Z roku 1870 pochází záznam o nelétavé kachně s rezavým opeřením odchycené psy nedaleko Ōpōtiki (Bay of Plenty, Severní ostrov). Je možné, že se jednalo o kachničku novozélandskou.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b Finsch's duck | Manutahora. www.nzbirdsonline.org.nz [online]. New Zealand Birds Online [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VAN BENEDEN, P. J. A new fossil bird, Anas finschi, from the Earnscleugh Caves, Otago, New Zealand. Transactions and Proceedings of the New Zealand Institute. New Zealand Institute, 1876, roč. 9, s. 599–602. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OLIVER, W. R. B. . New Zealand birds. 1st ed. Wellington: Whitcombe & Tombs, 1930.
- ↑ Worthy, Trevor H., Olson, Storrs L. Relationships, adaptations, and habits of the extinct duck 'Euryanas' finschi. Notornis. 2002, roč. 49, čís. 1, s. 1–17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 October 2007. (anglicky)
- ↑ a b c d TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. S. 52-53. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Finsch's Duck na Wikimedia Commons 
Taxon Chenonetta finschi ve Wikidruzích
