Přeskočit na obsah

Kaštanovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKaštanovník
alternativní popis obrázku chybí
Kaštanovník setý
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbukotvaré (Fagales)
Čeleďbukovité (Fagaceae)
Rodkaštanovník (Castanea)
Mill., 1754
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaštanovník (Castanea) je rod rostlin z čeledi bukovité. Jsou to opadavé stromy nebo řidčeji keře s jednoduchými střídavými listy. Květy jsou nenápadné, jednopohlavné, uspořádané v klasovitých květenstvích. Plodem je oříšek, plody jsou ukryté v ostnité číšce. Rod zahrnuje asi 10 druhů. Je rozšířen v Asii, Severní Americe a Středomoří. Jediným evropským zástupcem je kaštanovník setý, občas pěstovaný i v teplejších oblastech České republiky.

Kaštany kaštanovníku jedlého a některých dalších druhů slouží jako potrava a pochutina. Některé druhy jsou těženy pro dřevo, jsou zdrojem tříslovin. Byly vypěstovány též různé okrasné kultivary a kříženci.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Kaštanovníky jsou opadavé stromy nebo keře s jednoduchými střídavými listy. Koncové zimní pupeny jsou vejcovité, postranní (zdánlivě vrcholové), kryté střechovitými šupinami, které jsou zpravidla zakryté 2 velkými vnějšími šupinami. Listy jsou tenké nebo kožovité. Žilnatina je zpeřená, se souběžnými, nevětvenými postranními žilkami, které končí v ostrých zubech na okraji čepele a někdy vybíhají v podobě štětiny. Palisty jsou zřetelné u nejmladších listů a brzy opadávají. Květenství jsou buď jen samčí nebo oboupohlavná. Samčí květy tvoří vzpřímené, úžlabní, tuhé nebo ohebné klasy (jehnědy). V rámci květenství jsou uspořádané po 1 až 3 ve svazečcích podepřených číškou a obsahují 10 až 12 (řidčeji i více) tyčinek a chlupaté zbytky zakrnělého semeníku. Samičí květy vyrůstají většinou na bázi samčího květenství nebo zcela výjimečně tvoří vlastní květenství. Jsou ve skupinách zpravidla po 3, podepřených symetrickou číškou. Semeník obsahuje 6 až 9 komůrek a nese odpovídající počet čnělek zakončených drobounkými bliznami. Plodem je oříšek. Plody jsou okrouhlé nebo zploštělé, uzavřené po 1 až 3 do ostnité číšky, která za zralosti puká 2 až 4 švy. Dozrávají 1. rokem.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod kaštanovník zahrnuje asi 8 až 12 druhů (počet druhů závisí na taxonomickém pojetí).[3][2][1] Je rozšířen ve Středomoří, Asii a Severní Americe. Jediným původním evropským druhem je kaštanovník setý, rostoucí ve Středomoří. V některých jihoevropských zemích (Itálie, Španělsko, Portugalsko) roste zplaněle japonský druh Castanea crenata.[4]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Kaštanovníky jsou na rozdíl od většiny ostatních zástupců čeledi bukovité opylovány zejména hmyzem. Jejich drobné a nenápadné květy navštěvují včely i jiný hmyz a sbírají pyl a nektar. Pylová zrna jsou zprvu lepkavá, později osychají a jsou pak již šířena i větrem.[5][6]

Nemoci a škůdci

[editovat | editovat zdroj]

Kaštanovníky jsou napadány houbou Cryphonectria parasitica, způsobující chorobu zvanou korová nekróza kaštanovníku. Choroba se projevuje prosycháním koruny a větví, které je způsobeno přerušením toku vody a živin kambiem. Tato choroba po roce 1930 zdecimovala domácí populace kaštanovníku zubatého v Severní Americe. Nezasažené zůstávají jen některé izolované, vesměs nepůvodní populace. Ve snaze zabránit této katastrofě byli vysazováni odolnější kříženci s některými jinými druhy kaštanovníku, kteří jsou často vzhledově velice podobní čistému druhu.[2] Dalším významným škůdcem je žlabatka Dryocosmus kuriphilus

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]
Plody kaštanovníku setého neboli jedlé kaštany

Potrava

[editovat | editovat zdroj]

Kaštany se konzumují zejména pražené nebo vařené, mohou být mlety na mouku, přidávány do chleba či polévek, slouží jako náhrada kávy a zdroj jedlého oleje.[9] V Evropě se jedí zejména plody kaštanovníku jedlého. Plody severoamerického druhu C. dentata jsou menší a sladší než plody kaštanovníku jedlého.[10] V minulosti byly ve východních oblastech USA velmi oblíbenou cukrovinkou, po vymizení tohoto druhu vlivem houbové choroby v 1. polovině 20. století se v USA buď pěstuje čínský druh C. mollissima nebo se dovážejí kaštany z Itálie.[11] V Číně se pro plody pěstuje ve velkém zejména domácí druh C. mollissima, v menší míře i C. seguinii.[1]

Dřevo

[editovat | editovat zdroj]

Dřevo kaštanovníku setého je spíše lokálně používáno např. v tesařství, k výrobě kůlů na ohrady a oplocení a železničních pražců.[9] Je středně tvrdé a těžké, světle hnědé, podobné dřevu dubu, ve vnějším prostředí poměrně odolné.[12] Z kořenice se vyrábějí dekorativní dýhy.[13]

  • Kmeny kaštanovníku setého
    Kmeny kaštanovníku setého
  • Dřevo kaštanovníku C. crenata
    Dřevo kaštanovníku C. crenata

Medicína

[editovat | editovat zdroj]

Listy C. dentata jsou v Americe oficiální léčivou drogou. Používají se na spáleniny a pocení nohou a vyrábí se z nich sirup proti kašli.[14][15] Domorodí Indiáni používali v minulosti listy C. pumila při bolestech hlavy a zimnicích.[2] Esence z květů kaštanovníků setého je součástí Bachovy květové terapie.[16]

Okrasné dřeviny

[editovat | editovat zdroj]

Kaštanovníky jsou v subtropech a teplých oblastech mírného pásu pěstovány jako okrasné dřeviny. s dekorativním olistěním. Mimo kaštanovníku setého se v různých kultivarech pěstuje i C. mollissima, C. crenata a C. pumila, případně jejich kříženci. Kultivar 'Eaton River' křížence C. mollissima x C. dentata, se vyznačuje atraktivními, rozměrnými listy.[17]

Třísloviny

[editovat | editovat zdroj]

Kůra kaštanovníku jedlého je zdrojem tříslovin, kterých obsahuje až 14 %.[13] Dřevo severoamerického druhu C. dentata bylo v USA v minulosti hlavním zdrojem tříslovin a kůra sloužila k vydělávání kůží.[15][2]

  • Podzimní zbarvení C. dentata
    Podzimní zbarvení C. dentata
  • Kaštany C. mollissima na čínském trhu
    Kaštany C. mollissima na čínském trhu
  • Bohatě plodící kultivar 'Bouche de Betizac'
    Bohatě plodící kultivar 'Bouche de Betizac'
  • Castanea sativa 'Aureomarginata'
    Castanea sativa 'Aureomarginata'

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Kaštanovníky obecně prospívají na výživných, dobře propustných půdách v teplých polohách, na výsluní nebo v polostínu. Botanické druhy se množí nejčastěji výsevem semen, kultivary lze množit roubováním v zimě nebo očkováním v létě.[18]

Přehled druhů a jejich rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d HUANG, Chengjiu; ZHANG, Yongtian; BARTHOLOMEW, Bruce. Flora of China: Castanea [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f NIXON, Kevin C. Flora of North America. Castanea [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ PROCTOR, Michael; YEO, Peter; LACK, Andrew. The natural history of pollination. London: Collins, 1996. (anglicky) 
  6. ↑ FAEGRI, K.; VAN DER PIJL, L. The principles of pollination ecology. [s.l.]: Pergamon Press, 1979. Dostupné online. ISBN 0-08-021338-3. (anglicky) 
  7. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  8. ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b KUNKEL, Gunther. Flowering trees in subtropical gardens. London: Dr. W. Junk b.v., Publishers, 1978. ISBN 978-94-009-9991-6. (anglicky) 
  10. ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  11. ↑ VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7. (anglicky) 
  12. ↑ PRANCE, Ghillean; NESBITT, Mark. The cultural history of plants. [s.l.]: Routledge, 2005. (anglicky) 
  13. ↑ a b WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7. 
  14. ↑ GRANDTNER, Miroslav M. Dictionary of trees. Volume 1. North America. [s.l.]: Elsevier, 2005. ISBN 0-444-51784-7. (anglicky) 
  15. ↑ a b LITTLE, Elbert L. Important forest trees of the United States. [s.l.]: Forest Service USDA, 1978. (anglicky) 
  16. ↑ THALER, Kylie et al. Bach Flower Remedies for psychological problems and pain: a systematic review [online]. 2009. (anglicky) 
  17. ↑ HATCH, Laurence C. Cultivars of woody plants. Volume I A-G. Raleigh, USA: TCR Press, 2007. ISBN 978-0-9714465-0-2. (anglicky) 
  18. ↑ BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kaštanovník&oldid=22873209“