Kašpar Pluh z Rabštejna
| Kašpar Pluh z Rabštejna | |
|---|---|
 Rodový erb Pluhů z Rabštejna | |
| Úmrtí | 1585 Sokolov |
| Místo pohřbení | Bečov nad Teplou |
| Povolání | politik a podnikatel |
| Choť | Magdalena z Schaunbergu (od 1537) |
| Rodiče | Kryštof Pluh z Rabštejna a Siguna Šliková z Pasounu a Holíče |
| Rod | Pluhové z Rabštejna |
| Příbuzní | Hanuš Pluh z Rabštejna (strýc z otcovy strany) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kašpar Pluh z Rabštejna a Bečova (německy Kaspar Pflug von Rabenstein zu Petschau, † 1585, Falknov) byl šlechtic ze starého českého rodu Pluhů z Rabštejna, pán z Rabštejna a Bečova. Zastával vysoké úřady v Českém království za vlády Ferdinanda I.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Kryštofa Pluha z Rabštejna-Kočova († 1519 nebo kolem roku 1526) a jeho manželky hraběnky Siguny Šlikové, dcery hraběte Kašpara II. Šlika († asi 1516) a hraběnky Alžběty z Gutštejna-Vrtby.[1] Jeho matka byla příbuznou hraběte Kašpara Šlika († 1449), kancléře Svaté říše římské, a Jindřicha II. Šlika († asi 1448).
Dne 4. srpna 1537 se Kašpar oženil s Magdalenou ze Schaunbergu († kolem roku 1560 nebo prosinec 1563), dcerou hraběte Jiřího III. ze Schaunbergu (1472–1554) a Jenovéfy z Arco († 1554). Manželství zůstalo bezdětné.[2]
Kašpar měl zdědit majetek po svém velmi bohatém bezdětném strýci Hanuši Pluhovi z Rabštejna, ale podle manského práva se o něj nepřihlásil včas, a majetek připadl panovníkovi. Vznikl spor řešený u dvorského soudu, jehož výsledkem byla roku 1542 dohoda, že přijme v léno Bečov a Horní Slavkov, ale musel králi postoupit Poděbrady, Křivoklát a odpustit mu některé dluhy.[3]
V době stavovského povstání v roce 1547 se Kašpar postavil proti panovníkovi, za což byl odsouzen k trestu smrti a ztrátě majetku.[3] Zachránil se útěkem do Míšně a v Bečově nad Teplou zůstala jen jeho manželka Magdalena, která časem vyprosila část zkonfiskovaného majetku a samotnému Kašparovi byl císařem Maxmiliánem II. umožněn návrat do země. Poté žil až do smrti u své sestry Anny v Sokolově a se souhlasem císaře Rudolfa II. byl pohřben v bečovském kostele svatého Jiří.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Каспар Пфлуг фон Рабенщайн-Печау na bulharské Wikipedii.
- ↑ Schlick 1, genealogy.euweb.cz
- ↑ Kaspar Pflug von Rabenstein zu Petschau, Genealogics ~ Leo van de Pas continued by Ian Fettes & Leslie Mahler
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. S. 150.
- ↑ MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, Marie. Dějiny Bečova nad Teplou do roku 1800. In: Sborník Muzea Karlovarského kraje. Cheb: Muzeum Cheb, 2023. ISBN 978-80-88310-21-1. ISSN 1803-6066. Svazek 31. S. 26.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, Neustadt an der Aisch 1973, Pflug von Rab(en)stein in Böhmen (Pluh z Rab(s)steyna) Seite 225 bis 227 mit Wappenbeschreibung und zahlreichen weiterführenden Quellen, ISBN 3-7686-5002-2
- Karen Lambrecht: Rab(en)stein. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 21, Duncker & Humblot, Berlin 2003, ISBN 3-428-11202-4, S. 74 f.
- Theodor Neumann: Beiträge zur Geschichte des Schmalkaldischen Krieges, der Böhmischen Empörung von 1547, sowie des Pönfalles der Oberlausitzischen Sechsstädte in demselben Jahre. Görlitz 1848
