Kašpar Melichar ze Žerotína
| Kašpar Melichar ze Žerotína | |
|---|---|
| Narození | 1559 |
| Úmrtí | 1628 (ve věku 68–69 let) |
| Choť | Alžběta z Valdštejna Alžběta Kateřina ze Šlejnic Ludmila ze Žerotína |
| Děti | Alžběta Polyxena ze Žerotína[1] Anna Veronika ze Žerotína |
| Rodiče | Karel ze Žerotína |
| Rod | Žerotínové |
| Příbuzní | Jan Jetřich ze Žerotína (sourozenec) Bedřich Kašpar Švihovský z Rýzmberka[1] (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kašpar Melichar ze Žerotína, pán na Kolíně a Nových Dvorech (německy Kaspar Melchior von Zierotin, 1559-1628) byl český šlechtic z významného moravského rodu Žerotínů v 16. století.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn Karla ze Žerotína na Kolíně a Nových Dvorech (1509-1560/1562) a jeho manželky Veroniky Trčkové z Lípy. Měl bratry Karla, Jana Jetřicha a Jana Lukáše.
Původně protestant, přestoupil později na katolickou víru a v době česko-moravského povstání zůstal věrný císaři. Jako jeden z nejvýznačnějších mužů ve své zemi a své době se těšil zvláštní přízni císaře Ferdinanda II. a byl přizýván ke všem významným jednáním v zemi jako poradce.
Když vypukl spor s Uhry, vedl jako císařský komisař poselstvo ardivévody Matyáše z Čech a s nasazením vlastního života jej pomohl urovnat. Byl také velkým příznivcem jezuitů.
Majetek
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1558 získal Kašparův otec Karel, který již předtím držel jako zástavu panství Kolín, od potomků Hynka Martinického z Chřenovic získal Nové Dvory.[2] Ty poté Kašpar Melichar převzal a nechal zde postavit renesanční zámek. K Novým Dvorům tehdy patřilo devět vesnic, samotná ves Nové Dvory ale ještě neexistovala, v okolí zámku byl jen hospodářský dvůr a ovčín. Správní celek panství Nové Dvory se poprvé uvádí v roce 1593.
Po Kašparu Melicharovi ze Žerotína vlastnila Nové Dvory jeho dcera Eliška Polyxena se svým manželem Petrem Vokem Švihovským z Rýzmberka. Za nich byl v roce 1639 zámek vypálen švédskými vojáky generála Banéra a zůstaly z něj jen obvodové zdi. Jejich syn Bedřich Kašpar Švihovský z Rýzmberka (1626-1654) zdědil panství jako nezletilý v roce 1642, později provedl jen nejnutnější opravy zničeného zámku.
V roce 1609 byl vyplacen jeho nárok na Kovanice ve středních Čechách, jako vypořádání sporu po jeho příbuzné Barboře Křinecké z Ronova na Rožďalovicích.[3]
Manželství a potomstvo
[editovat | editovat zdroj]Kašpar Melichar byl dvakrát ženat:
- s Alžbětou (Eliškou) Kateřinou ze Šlejnic († 1597).
- s Alžbětou z Valdštejna na Lomnici († 1631), podle jiných zdrojů z Dubé.
Z obou manželství měl pouze dcery:
- Alžbětu (Elišku) Polyxenu († 1636), později provdanou za Petra Voka Švihovského z Rýzmberka (kolem roku 1600-1642), syn Bedřich
- Annu Veroniku, provdanou za svobodného pána Berku z Dubé, zemřela v roce 1616 bez dětí
- Dcera Ludmila, se stala druhou manželkou Václava Viléma z Lobkovic, zemřela v roce 1615 bez dětí.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ VRKOTOVÁ, Jana: Žerotínové na Kolínsku ve světle jejich korespondence s českou komorou dostupné online
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Poděbradsku, s. 24–25.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dobner (Gelas). Monumenta histor. Bohemiae (Pragae 1764 u. f., 4°.) Tomus II, p. 307–319 in „Diarium Anonymi“.
- d’Elvert (Christian Ritter). Notizenblatt der historisch-statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft für Beförderung des Ackerbaues u s. w. (Brünn, 4°.) Jahrg. 1858. S. 60: „Straßnitzer Urkunden Nr. 6, 7, 8“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- BLKÖ:Zierotin, Kaspar Melchior von – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. (německy)
