K-3 Leninskij Komsomol
.jpg){kind=spacer}
K-3 Leninskij Komsomol (rusky К-3 Ленинский комсомол) byla sovětská jaderná ponorka projektu 627 „Кит“ („Кит“ znamená česky velryba; v kódu NATO třída November), první ve své třídě. Šlo o vůbec první sovětskou jadernou ponorku a třetí jadernou ponorku na světě.[1] Byla zprovozněna 9. srpna 1957.[2] Čestný název Leninskij Komsomol obdržela po dieselové ponorce M-106 Severního loďstva, která byla zničena během válečné operace roku 1943.[3]
Během služby došlo v roce 1967 na ponorce k požáru majícímu za důsledek 39 obětí na životech.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vývojem jaderné ponorky se v SSSR zabývala konstrukční kancelář vedená Vladimirem Peregudovem. K-3 (sériové číslo 254) byla postavena v loděnici v Severodvinsku[3], zprovozněna 9. srpna 1957 a do služby v Severním loďstvu byla zařazena 1. července 1958.[3] Délka trupu činila 107 m, ponor cca 300 m a maximální rychlost pod hladinou 30 uzlů (circa 55 km/h). Tato loď nebyla ještě vybavena odpalovacími komorami pro SLBM (ty nesly až později vyrobené ponorky), ale disponovala 8 torpédomety ráže 533 mm. Nesla klasická torpéda i torpéda s jadernou hlavicí. 17. června 1962 dosáhla jako první sovětská ponorka severního pólu, kde se i posléze vynořila. Kapitánem byl Lev Žilcov.[4][2] Vzhledem k tomu, že šlo o novou technologii a ponorka byla navíc stavěna ve spěchu, nezřídka se vyskytovaly poruchy. Na ponorce byl přítomen tým opravářů, který tyto technické problémy pohotově řešil.[3] Po návratu domů se posádka ponorky stala slavnou a účastnila se řady oficiálních ceremonií. Po tři roky se neúčastnila žádné mise a zákonitě tak šla úroveň připravenosti dolů. 8. září 1967 během plavby v Norském moři vypukl na palubě požár v prvním a druhém sektoru, při kterém zahynulo celkem 39 námořníků. Někteří muži uhořeli zaživa, někteří se udusili.[2] Při vyklízení prostor nebylo možno identifikovat jednotlivé muže, byli vysokým žárem spečeni dohromady do jedné masy.[5] Podle oficiální verze vznikl požár od cigarety, kterou si měl zapálit jeden z námořníků. Podle zástupce kapitána Alexandra Leškova za požár mohlo provizorní těsnění ze zátky pivní láhve, které nevydrželo nápor hydraulické kapaliny, jež pod vysokým tlakem 100 atmosfér vystříkla ven a způsobila zážeh. Tato verze se nesměla dostat ven a námořníci byli nuceni mlčet.[3] Podle kapitána 1. třídy Ivana Morozova, který se později v docích účastnil vyklízení a demontáže poškozeného vybavení, bylo měděné těsnění nahrazeno nahrubo ořezaným paronitem (materiál na bázi azbestu). Měděné těsnění ukradl zřejmě dříve někdo z dělníků během doby, kdy ponorka stála v doku, a nahradil ho improvizovaným, které nemohlo vydržet dlouhou dobu.[5]
Od 80. let 20. století přestala být využívána pro vojenské mise, vyřazena ze služby v Severním loďstvu byla v roce 1991.[6]
Dne 1. října 2021 byla z rozkazu vrchního velitele ruského námořnictva admirála Nikolaje Jevmenova ponorka K-3 Leninskij Komsomol odtažena z Petrohradu do Kronštadtu a byly zahájeny práce na její přeměnu v muzeum. V Kronštadtu se má ponorka stát hlavním exponátem Muzea námořní slávy.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Первую советскую атомную подлодку К-3 отбуксировали в Кронштадт для музеефикации. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d Ruské jaderné ponorky slaví padesátiny, tyden.cz, citováno 12. 1. 2014
- ↑ a b c d e USSR's first-ever nuclear sub was destroyed by beer bottle cap, pravda.ru, citováno 8. 1. 2014 (anglicky)
- ↑ DOBŘICHOVSKÝ, Zdeněk. Ponorky vyplouvají.... Praha: Práce, 1985. Kapitola Jak je to s americkým prvenstvím, s. 279.
- ↑ a b The Triumph and Tragedy of the Leninskiy Komsomol, rusnavy.com, citováno 8. 1. 2014 (anglicky)
- ↑ Первую атомную подлодку К-3 разрежут на металл, izvestia.ru, citováno 8. 1. 2014 (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu K-3 Leninskij Komsomol na Wikimedia Commons - K-3, Kniga pamjati (rusky)
