Křepkovická kyselka
| Křepkovická kyselka | |
|---|---|
.jpg) Přístřešek nad pramenem | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Kraj | Karlovarský |
| Okres | Cheb |
| Obec | Teplá |
| Místní část | Pěkovice |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′55″ s. š., 12°52′41″ v. d. |
| Parametry | |
| Teplota | 7 °C (1975)[1] |
| Vydatnost | 1,2 l/min (2017)[2] nepatrná (1975)[1] |
| Mineralizace | 405 mg/l (1975)[1] |
| Obsah CO2 | 1933 mg/l (1975)[1] |
| Ostatní | |
| Typ | slabě až středně mineralizovaná studená kyselka[3] |
| Nadm. výška | 680[4] m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křepkovická kyselka je volně přístupný minerální pramen v Pěkovicích, části města Teplá v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]
Minerálka vyvěrá v Tepelské vrchovině jižně od Křepkovic v k. ú. Pěkovice.[5]
.jpg)
Přírodní poměry a využívání[editovat | editovat zdroj]
Pramen Křepkovické kyselky vyvěrá v nivních sedimentech potoka Hadovka (potok), v blízkosti jeho prameniště, které leží na svorech tepelského krystalinika.[6]
Širší okolí je bohaté na minerální vody a již od středověku jim věnovali pozornost premonstráti z kláštera Teplá. První seznam okolních minerálních pramenů pochází z roku 1609. Bohuslav Balbín pořídil další seznam na konci 17. století a uvedl, že okolí Teplé je prostoupeno výbornými, zdraví prospěšnými lahodnými kyselkami, jež nelze ani spočítat.[7]
V roce 2010 byla provedena rekonstrukce jímání, při které byl původní starý kmen nahrazen novým. Současně bylo upraveno i okolí pramene a zbudován přístřešek.[2] Původní starý dutý kmen byl převezen do muzea v Mariánských lázních.[8] V dutině kmene pokryté rezavými povlaky železitého okru, které tvoří se sytou zelení okolí působivou kombinaci barev, trvale probublává oxid uhličitý. Odtok je řešen stružkou do potoka Hadovka, který teče v bezprostřední blízkosti vývěru.[7]
Vlastnosti a složení[editovat | editovat zdroj]
Teplota pramene mírně kolísá okolo 7 °C, celková mineralizace je poměrně nízká a činí přibližně 400 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, dosahuje 2 000 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou kyselou chuť. Minerální voda má zvýšený obsah Fe (39 mg/l),[1] Ba (260 µg/l) a Sr (160 µg/l). Má však i vysoký obsah zdraví škodlivého As (927 µg/l), který značně převyšuje normu pro pitnou vodu (10 µg/l) a neměla by se proto pít dlouhodobě.[2]
Přístupnost[editovat | editovat zdroj]
Odběrové místo minerálního pramene je volně přístupné a je zakreslené v turistických mapách. K místu vývěru vede pěšinka od silnice spojující Teplou s Lestkovem. Asi 1 300 metrů jižně od Křepkovic je vlevo v lese u silnice informační tabule, od níž jde necelých 30 metrů dlouhá pěšinka k vlastnímu vývěru kyselky. Původní dřevěný povalový chodník k altánku nad pramenem již zchátral. Bažinatým terénem lze dojít k prameni po betonových pražcích (stav v červnu 2023). U silnice není žádné parkoviště a možnost parkování je omezená jen na krajnici silnice.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Křepkovice, s. 243.
- ↑ a b c Křepkovická [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ estudanky.eu [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Geovědní mapy - Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 212–214.
- ↑ infopanel Křepkovická kyselka. [s.l.]: Kraj živých vod
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křepkovická kyselka na Wikimedia Commons - Křepkovická kyselka v databázi eSTUDÁNKY
- Minerální prameny Tepelska
