Přeskočit na obsah

Křepel kalifornský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKřepel kalifornský
alternativní popis obrázku chybí
Křepel kalifornský – samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vetrebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádhrabaví (Galliformes)
Čeleďkřepelovití (Odontophoridae)
Rodkřepel (Callipepla)
Binomické jméno
Callipepla californica
(Shaw, 1798)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křepel kalifornský (Callipepla californica) je malý hrabavý pták z čeledi křepelovitých.

Dospělý jedinec průměrně 24–28 cm. Má zavalité, nápadně zbarvené tělo s krátkým ocasem, šedým zobákem, šedomodrými boky s bílými pruhy a charakteristickou chocholku na hlavě z 6 tmavých per. Samec má černou hlavu s bílou obličejovou maskou, světlým čelem a hnědým zátylkem, hnědý hřbet, šedomodrou hruď a světlé břicho. Samice a mladí jedinci se podobají samci, ale postrádají bílou obličejovou masku a na hlavě a prsou jsou hnědožlutí. Jeho nejbližším příbuzným je podobný křepel přilbový, který má delší chocholku a výrazněji zbarvenou hlavu. Oba druhy se od sebe vývojově oddělily asi před 1–2 miliony lety, tedy během pozdního pliocénu a na počátku pleistocénu.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se křepel kalifornský hojně vyskytoval na loukách, zemědělsky obdělávané půdě a lesních houštinách na západě a jihozápadě Spojených států, v důsledku lidské aktivity však v mnoha oblastech jeho početnost viditelně poklesla. V minulosti byl introdukován do mnoha jiných zemí včetně Britské Kolumbie, Havaje, Chile, Nového Zélandu, ostrova Norfolku nebo Tasmánie.

Callipepla californica

Patří mezi velmi společenské ptáky, obvykle žije v nevelmi početných hejnech. Většinu času tráví na zemi, vzlétá většinou pouze v okamžiku přímého ohrožení. Je všežravý a svou potravu vyhledává výhradně na zemi. Požírá listy, bobule a různé plody, v menší míře také drobný hmyz. Hnízdo v podobě mělké jamky vystlané rostlinnou vegetací si staví nejčastěji pod kořeny nebo na jiném místě, kde je dobře zamaskováno. Snůška bývá velmi početná, mnohdy čítá i více než 12 vajec. Mláďata se líhnou po 18 dnech a pečují o ně oba rodiče. Při vhodných podmínkách může mít samice i více než jednu snůšku ročně, o mláďata vždy pečuje stejný samec.

Změna v zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Čeleď křepelovitých byla ještě donedávna součástí čeledě bažantovitých, kde byla považována za pouhou podčeleď. Morfologické a molekulární analýzy však objasnily vzájemné vztahy a potvrdily platnost osamostatnění této čeledě.[3]

Křepel kalifornský v českých zoo

[editovat | editovat zdroj]

V České republice chová křepela kalifornského Zoologická zahrada Plzeň a Ústí nad Labem.

Křepel kalifornský vytváří těchto 9 uznávaných poddruhů:[4][5]

  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. californica
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. achrustera (Peters, 1923)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. brunnescens (Ridgway, 1844)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. canfieldae (van Rossem, 1939)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. catalinensis (Grinnell, 1906)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. decolorata van Rossem, 1946
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. orecta Oberholser, 1932
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. plumbea (Grinnell, 1926)
  • Callipepla californica Shaw, 1798 subsp. vallicola Ridgway, 1885

V tomto článku byl použit překlad textu z článku California Quail na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. Zink, Robert M. & Blackwell, Rachelle C. (1998): Molecular systematics of the Scaled Quail complex (genus Callipepla). Auk 115(2): 394-403. [1] Archivováno 10. 9. 2008 na Wayback Machine.
  3. HOWARD, Laura; DEWEY, Tanya. Animal Diversity Web: Phasianidae [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, rev. 2007 [cit. 2011-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010 [cit. 2011-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NOVÁK, Jiří. BioLib.cz: Callipepla californica [online]. Ondřej Zicha, rev. 11.06.2010 [cit. 2011-04-04]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Whitfield, P. (2003): 2000 zvířat, str. 213. Eromedia Group, k. s.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]