Křenice (tvrz)
| Křenice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Další majitelé | Klášter Chotěšov Pětipeští z Chýš a Egerberka Páni z Vřesovic Černínové z Chudenic Morzinové |
| Poloha | |
| Adresa | Křenice,  Česko |
| Souřadnice | 49°30′13,58″ s. š., 13°11′50,71″ v. d. |
  Křenice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20265/4-3076 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křenická tvrz je původně renesanční tvrz přestavěná na sýpku v obci Křenice v okrese Klatovy. Tvrz bývala panským sídlem od čtrnáctého do sedmnáctého století. Později byla využívána jen k hospodářským účelům a v polovině osmnáctého století přestavěna na sýpku. Budova je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o křenické tvrzi pochází z roku 1339, kdy Sazema z Dolan, příslušník rodu Drslaviců, prodal vesnici i s tvrzí chotěšovskému klášteru. Vesnice patřila klášteru až do husitských válek a na tvrzi sídlili klášterní manové.[2] V letech 1408–1426 byl křenickým manem Bušek Dlesk ze Pšovlk. Roku 1450 probošt Václav prodal plat ve výši osmi kop grošů bratrům Janu Bozděchovi a Obramovi z Kamenice, další část získali roku 1455 titíž bratři a vřeskovický farář Matěj z Kosova. Díl vesnice získali v roce 1452 vladykové z Ptenína.[3] Časem se z vesnice stal dědičný statek v majetku Václav Pětipeského z Krásného Dvora. Roku 1554 vesnici obdržel od krále Ferdinanda I. Jetřich Válecký z Vřesovic, ale aby vesnici skutečně získal, musel roku 1558 Václava Pětipeského zažalovat.[2]
Jetřich nebo jeho syn Jakub starší z Vřesovic nechali na místě staré tvrze postavit nové renesanční sídlo. Jakub zemřel v roce 1598 a zanechal po sobě syny Jana, Smila, Jindřicha, Humprechta a Jetřicha Jakuba. Křenice získal Smil, ale roku 1615 na tvrzi sídlil Jetřich Jakub. Po porážce stavovského povstání v letech 1618–1620 se mu podařilo Křenice udržet díky pokutě, kterou zaplatil roku 1629. Jeho následníkem se stal Ferdinand Tym Kyšperský z Vřesovic, jehož synové Jan František a Petr Diviš Křenice se dvorem Býšov roku 1679 prodali Lidmile Elišce Lipovské, rozené Fremutové ze Stropčic. O jedenáct let později od ní statek koupil Jan Heřman Černín z Chudenic a připojil ho k ježovskému panství.[3] Dalším majitelem se v roce 1738 stal hrabě Ferdinand Morzin, který vesnici převedl k merklínskému panství. Tvrz byla poté v polovině osmnáctého století přestavěna na sýpku.[2]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Budova sýpky má obdélníkový půdorys, dvě patra a valbovou střechu.[2] Prosté fasády jsou členěné pouze pravidelně rozmístěnými okny, přičemž delší průčelí má pět okenních os, zatímco na kratších jsou okenní osy pouze dvě. V severním průčelí se nachází barokní pravoúhlý portál. V omítce se dochovaly stopy iluzivního členění v podobě pilastrového řádu a v místech opadané omítky jsou patrné pozůstatky renesanční sgrafitové výzdoby.[4] [4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-03]. Identifikátor záznamu 131084 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Křenice – tvrz, s. 171.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Merklínsku, s. 192.
- ↑ a b Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křenice na Wikimedia Commons
