Křížkova 7 (Tábor)
| Měšťanský dům | |
|---|---|
 boční pohled | |
| Základní informace | |
| Sloh | pozdní gotika |
| Výstavba | 14.–15. stol. |
| Přestavba | 1867–1996 |
| Poloha | |
| Adresa | Křížkova 28/7, Tábor, Tábor,  Česko |
| Ulice | Křížkova |
| Souřadnice | 49°24′51,23″ s. š., 14°39′25,92″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38585/3-4578 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měšťanský dům s adresou Křížkova 7 je součástí městské památkové rezervace v Táboře (čj. 36.568/61-V/2),[1] nalézá se v blízkém okolí Žižkova náměstí a jeho pozdně gotické radnice.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]Dům čp. 28 stojí na úzkém, nepravidelně lichoběžníkovém pozemku p. č. 373, o výměře 303 m²,[3] situován je mezi ulicí Svatošovou a Křížkovou. Stavba je středověkého původu. V roce 1614 byl dům stavebně spojen se sousedním čp.29, poté, v roce 1699, byl dům čp. 28 opět samostatně odprodán.
Od roku 1850 probíhaly v historické zóně zásadní urbanistické změny. Město představilo nový regulační plán, byly realizovány záměry pro zlepšení sociálních a hygienických podmínek, jako bylo budování stok pro odvádění splašků, zásobování vodou, začalo se s elektrickými rozvody pro průmyslovou i bytovou potřebu. Provedeno bylo také první telefonní spojení.[4]
Roku 1867 proběhla rekonstrukce zadní části domu čp. 28, práce byly přerušeny (z důvodů havarijního stavu) a dokončeny až v roce 1869. V roce 1871 došlo ke změně přízemí na prodejní prostory (krám), a obytná místnost v 1.patře byla rozdělena. Proběhla výměna stropu nad 1.patrem, a byly vyzděny nové komíny. V roce 1907 byla provedena nová štítová zeď, protože hrozila zřícením. V roce 1996 proběhla poslední rozsáhlá rekonstrukce. V severní části domu, přístupné ze Svatošovy ulice, byl v přízemí zřízen prostor pro komerční využití, v patře upraven byt. V jižní části domu, přístupné z ulice Křížkovy, byly upraveny celkem tři byty, v každém podlaží včetně podkroví jeden.
Jedná se o jeden z mála dochovaných středověkých domů s původními prostorami, cennou stavbu, postupně upravovanou citlivou péčí odborníků.[5]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Řadový jednopatrový dům, s hlavní fasádou orientovanou do Křížkovy ulice, má tříosé jižní průčelí, a s dvojicí samostatných objektů je propojen v jeden celek. V dvorní části je dvoupatrový. Vstoupit do domu lze z ulice Svatošovy i Křížkovy. Mezi domy je umístěn malý dvorek, který je brankou propojen s dvorkem sousedního domu (čp. 27). Patrové průčelí domu má tři nepravidelně rozmístěné okenní osy, a vstup z pravé části přízemí. V přízemí, v levé části fasády, jsou umístěna dvě okna s původním gotickým ostěním, tvořeným okosením, páskem a výžlabkem. Parapetní desky jsou již novodobé, žulové, stejně jako vstupní portál a vedlejší obloukové okno. Ostění trojice oken v patře jsou žulové repliky gotického ostění. V podkroví je v ose průčelí umístěn vikýř s pultovou střechou, je osazen v hlavní strmé valbové střeše. Severní, dvorní část domu, je dvoupatrová, se čtyřmi okenními osami. Má hladkou omítku, kolem oken mírně vystupující štukované šambrány.[6]
Dům v Křížkově 28 má u vstupu do sklepa dovnitř obrácené ostění pozdně gotického portálku. Ve sklepích se opakuje původní středověká dispozice hlavní budovy, půloválná kamenná klenba, s otisky bednění.[7]
Také v přízemí je prostor zaklenutý půlkruhovou valenou klenbou (původně zde byla černá kuchyně). Ze vstupní síně vede segmentem překlenutá tunelovitá chodba do zadního traktu. Vlevo od jejího vyústění je v síni osazen pravoúhlý okosený sedlový kamenný portálek s dveřmi, které vedou do zadní komory, rovněž s mohutnou valenou omítanou klenbu.
Dům má velmi dobře dochovanou původní dispozici i veškeré architektonické detaily.
Kulturní památka
[editovat | editovat zdroj]Dům je veden jako nemovitá kulturní památka rejst. č. ÚSKP 38585/3-4578 - měšťanský dům,[8] a je v majetku města Tábora. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek, týkajících se památek i památkově chráněného území.[9] Město Tábor je také od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).
Již v roce 1962 bylo historické jádro Starého Města vyhlášeno národní kulturní památkou (č. 251/1962 Sb.), v té době jako v jediném městě v ČSSR. Tato centrální část města, kde stojí i dům Křížkova 28/7, je protkána hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům. Většinou jde o renesanční památky, především o řadu měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60%, ve vlastnictví obce 32%), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami, sgrafity).[10]
Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jako je např. i tento měšťanský dům. I proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[11]
Táborská síť sklepení
[editovat | editovat zdroj]V celém městě je rozsáhlá síť sklepů (tzv. lochů) z 15. a 16. stol., vyhloubených ve skalním podloží, někdy v hloubce až 16 metrů. Řadí se mezi technické památky pozdního středověku.[12] Některé z nich byly postupně propojeny a vytvořily jakýsi podzemní labyrint, dnes dlouhý cca 800 metrů, poprvé zpřístupněný veřejnosti v roce 1937 (tehdy šlo o prohlídku několika samostatných sklepů). Stávající prohlídková trasa Husitského muzea vznikala až po 2. světové válce, končila v domě U Lichviců (do cca devadesátých let, pak byla trasa zkrácena a vychází se už pod sousedním domem - Ctiborův dům). Dříve sklepy plnily funkci skladovací (potravin i majetku) a obrannou (nepřítel i požáry).[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Katalog památek.cz. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ tabor.cz.eu. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Katastr nemovitostí.cz. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b VŠ polytechnická, Jihlava [online]. Bakalářská práce, 2009 [cit. 2021-01-24]. Dostupné v archivu.
- ↑ Památkový katalog.czt. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Historická sídla.cz. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav.cz. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ památkový katalog.cz. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Tábor.cz. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Prague.eu. www.prague.eu [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-12.
- ↑ Jižní Čechy.cz. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANKOVEC, O.: Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. Město Tábor, 2002
- ROHÁČEK, M.: Prameny a literatura k dějinám Tábora-Regenerace MPR, Výběrový katalog, Noviny táborské radnice, 2009
- ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
- MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
- BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
- THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920