Přeskočit na obsah

Kánon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slovo kánon (z řeckého κανών kanón norma, pravidlo, měřítko, stéblo) označuje:

Náboženství

V náboženství, zejména v křesťanství označuje kánon zejména závazné spisy:

V katolické církvi může kánon značit:

V pravoslavných církvích znamená kánon

  • pravidlo všeobecného sněmu nebo všeobecné uznávaného místního sněmu či některého |církevního Otce (obsaženy jsou v kanonické sbírce, která je základem církevního práva); ani biskup ani místní sněm nemůže zrušit žádný kánon (jedině všeobecný sněm)
  • Eucharistická část liturgie (např. sv. Jana Zlatoústého) se nazývá eucharistický kánon
  • Specifický hymnický útvar, který je běžnou součástí bohoslužeb Byzantského ritu (především jitřní, ale i povečeří a půlnočnice): skládá se z devíti písní, každá píseň začíná tematicky pevně určeným irmosem a pokračuje několika tropary. Těchto kánonů je používáno veliké množství. Patří největším skvostům byzantské hymnografie.
  • Modlitební pravidlo
  • Úkol uložený k vykonání pokání apod.
Umění
  • kánon (hudba) – vícehlasá píseň, v níž jsou jednotlivé hlasy vzájemně časově posunuty
  • kánon (Polykleitos) – ideálního zobrazení mužské postavy definovaný starořeckým sochařem Polykleitem
  • kánon postavy – pravidla pro proporce lidského těla obecně ve výtvarném umění
  • soubor pravidel, kterými se dané umělecké odvětví řídí jako základními zásadami
Ostatní

Související články

[editovat | editovat zdroj]