Přeskočit na obsah

Kácov (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kácov
Xylografie z roku 1872 dokládá, že staveniště hradu bývalo odlesněné.
Xylografie z roku 1872 dokládá, že staveniště hradu bývalo odlesněné.
Základní informace
Slohgotický
Stavebníkneznámý
Poloha
Adresajihozápadně od městyse, Kácov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kácov
Kácov
Další informace
Rejstříkové číslo památky20293/2-1269 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kácov (též Hrádek, Pustý hrad nebo Starý hrad) je zřícenina malého hradu jihozápadně od stejnojmenného městyse nad levým břehem Sázavyokrese Kutná Hora. Nachází se na skalní věži ze tří stran chráněné velmi strmými až kolmými stěnami v nadmořské výšce asi 350 metrů. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.[1]

Lokalita bývala staršími badateli označována jako tvrz,[2][3] ale Tomáš Durdík ji zařadil mezi hrady.[4] U dochovaných písemných pramenů lze jen obtížně rozlišit, zda se vztahují k hradu nebo nedalekému městečku a tamní tvrzi. Podle archeologických nálezů (mimo jiné zlomek kachle s motivem husitských bojovníků[4]) však hrad existoval ve druhé polovině patnáctého století a historické zprávy se tedy vztahují spíše ke tvrzi a městečku.[5]

Zlomek kachle s motivem husitského bojovníka je ve sbírkách Národního muzea evidován jako zlomek z hradu Psáře u Kácova. Vedle uvedeného kachle bylo v roce 2005 evidováno dalších čtrnáct zlomků pozdně gotických reliéfních kachlů pocházejících z posázavského Kácova.[6] Motivem dalšího kachlu je jezdec na velbloudu. Místo nálezu není přesně identifikováno.[zdroj⁠?!]

Dne 30. května 2020 byla zahájena oprava hradního komplexu. Správa hradu nedoporučuje dočasně objekt navštěvovat. Rekonstrukce byla rozvržena na pětileté období.[7]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

V. S. Šála ve své práci z roku 1878 uvádí, že „dosud uvidíš tu zeď ku skále přiléhající, 1° širokou a 8° dlouhou, na rozích malými báněmi opatřenou; i rozsáhlost tvrze, ne příliš velikou, posud poznáš.“[8]

Předpolí hradu, na kterém je pole a úzký pás lesa, se nachází nad terénní úrovní hradního jádra, ke kterému se prudce svažuje. Jádro bylo od svahu odděleno příkopem a dělilo se na dvě části. Přední část měla čtverhranný půdorys. Z její zástavby se částečně dochovala polookrouhlá věž, která zpevňovala čelní hradbu a část hradby na jihozápadní straně. Přední stranu chránil navíc parkán.[4] Ostatní stavby zanikly a z terénních reliktů je výrazný zejména pozůstatek studny nebo cisterny. Zadní část jádra se nachází na vrcholu skaliska a má tvar obdélníku. Dochovalo se v ní jen do skalního masívu zahloubené nároží.[5]

Písemná zpráva Eduarda Herolda z roku 1872 uvádí, že „na jedné skále viděti nepatrné zbytky okrouhlých základních zdí, nejspíše z hlásnice starého hradu kácovského; ostatní části hradu rozkládali se asi na prostoře vyvýšenější, která je nyní v role proměněna.“[9]

Horolezectví

[editovat | editovat zdroj]

Lokalita je využívána sportovci pro sportovní lezení po skále. Zdejší stěny nabízejí lezení v poměrně pevné skále ze sedmi výchozích bodů nazvaných Andrejka, Stěna Lajdáků, Kácovská Kráska, Velikonoční stěna, Vedle Velikonoční stěny, Hradní Zeď a Křídlo. Nejvyšší bod dosahuje výšky dvaceti metrů, průměrná výška je od třinácti do patnácti metrů.[10]

Podle pověsti stával na hradě košenný most (most z košin a hatí), kterým se na druhou stranu přecházelo.[9]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-21]. Identifikátor záznamu 131114 : Pustý hrad, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. BENEŠ, F. Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Hlasy od Želivky a Sázavy. Roč. 1928–1929, s. 13. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Kácov – tvrz, s. 187–188. 
  4. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kácov, s. 234–235. 
  5. a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Kácov, s. 53–55. 
  6. PAVLÍK, Čeněk. Velbloud z Posázaví. Muzejní a vlastivěná práce / Časopis Společnosti přátel starožitností. 2005, roč. 43, čís. 4, s. 232–236. ISSN 1803-1382. 
  7. Hrad Kácov [online]. hradkacov.cz, 2020-05-30 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  8. ŠÁLA, V. S. Páni zboží Kácovského. Památky archaeologické a místopisné. 1878, roč. VII, s. 558–559. 
  9. a b HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Naše řeky. I. Sázava. Světozor. Listopad 1872, roč. 6–7, čís. 44, s. 522. 
  10. Kácov [online]. Lezec.cz [cit. 2018-01-06]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Kácov na Hrady.cz
  • www.hradkacov.cz
  • KROBOVÁ, Adriana. Kácov: Místo, kde odpoví jen archeologie [online]. Český rozhlas, 2012-11-04 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.