Juraj Vieska
| pplk.[zdroj?!] JUDr. Juraj Vieska | |
|---|---|
| Narození | 30. září 1913 Rožňava, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1965 (ve věku 51–52 let) Praha, Československo |
| Citát | |
| „…obžalovaní sú jednotný od Horákové po Kalandru, že jde o návrat ke kapitalismu, hladu a bídě pro miliony, proces je školou obezřetnosti a nenávisti.“ [1] | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Juraj Vieska (30. září 1913 Rožňava – 1965 Praha), původním jménem Juraj Wiesz, byl československý voják, vojenský prokurátor, důstojník vojenské zpravodajské služby OBZ[zdroj?!] a prokurátor vykonstruovaných soudních procesů. Známý je díky aktivní účasti na justiční vraždě Milady Horákové[2] a na dalších procesech např. s Jaromírem Nechanským, Karlem Kutlvašrem.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se na Slovensku do rodiny klempíře, ovládal také maďarštinu.[3] Vystudoval práva v Brně a v Bratislavě. Před 2. světovou válkou odešel jako sionista do Palestiny. Později se přidal k československému vojsku v Sovětském svazu a od roku 1945 působil jako důstojník Obranného zpravodajství (OBZ). To bylo po válce začleněno jako 5. oddělení hlavního štábu ministerstva obrany, kde byl poradce velitele OBZ Bedřicha Reicina.[2][4]
V roce 1948 byl přeřazen jako prokurátor Státní prokuratury v Praze a následně jako náměstek vrchního vojenského prokurátora. 22. října 1951 byl ale zatčen a 1953 odsouzen rozsudkem Nejvyššího soudu – vojenského kolegia za násilí při vyšetřování obviněných, formálně za sabotáž podle § 37 zák. č.231/1948 Sb. na 7 let žaláře.[2][4]
Brzy však byl rehabilitován a již v únoru 1955 propuštěn, pracoval pak jako vedoucí Právnického ústavu Ministerstva spravedlnosti.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Juraj Vieska: Ochrana lidově demokratické republiky, komentář k §§ 78 – 129 trestního zákona č. 86/1950 Sb., Orbis, Praha 1950[5]
- spoluautor: Místní lidové soudy a zkušenosti se soudružskými soudy v jiných zemích (Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí, Praha 1961)[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Alena Novotná: Tolerance jako lidské právo, disertační práce, LAW MUNI, str. 217, Brno 2008
- ↑ a b c d e Petr Blažek: Rekonstrukce (Prameny k procesu s Miladou Horákovou a jejími druhy), Sborník Archivu Ministerstva vnitra 4/2006
- ↑ Jaroslav Vorel, Alena Šimánková a Lukáš Babka: Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech, Díl II. Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č. 9, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, Vydání 1., Praha 2004, ISBN 80-86621-05-7
- ↑ a b Eduard Vacek: Stručná charakteristika některých pracovníků Stb a 5. oddělení ministerstva národní obrany hlavního štábu, Historická penologie, č.5/2004, str. 14-15, Vězeňská služba ČR
- ↑ seznam nových knih[nedostupný zdroj] v knihovně Právnické fakulty UP za listopad 2003
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Osoba Juraj Vieska ve Wikicitátech
