Julius Russ
| Julius Russ | |
|---|---|
| Narození | 22. května 1852 Hradec Králové  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. září 1917 (ve věku 65 let) Hradec Králové  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | fotograf |
| Příbuzní | Adolf Russ, Jiří Červený |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Julius Russ (22. května 1852 Hradec Králové – 26. září 1917 Hradec Králové)[1] byl český fotograf působící v Hradci Králové. Pokračoval ve fotografické firmě svého otce Adolfa Russe. Byl také náměstkem starosty města.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z umělecké rodiny Adolfa Russe, který byl fotografem a malířem. První fotografické zkušenosti získal v otcově filiálce v Chrudimi přibližně v 70. letech 19. století. V roce 1883 převzal ateliér svého otce, který rozšířil a později přestěhoval do budovy Adalbertina v centru města. Postupně se stával oblíbeným fotografem v Hradci Králové a zaznamenal výrazný společenský vzestup.[2] Rád chodíval s přáteli do divadla[3] a angažoval se v politickém a společenském dění města. V letech 1897–98 působil jako zástupce Sboru pro zřízení a vydržování obchodní akademie v Hradci Králově.[4] Připojil se také k I. výboru městského zastupitelstva a v květnu 1911 byl zvolen jako II. náměstek starosty JUDr. Františka Ulricha.
Julius bydlel v domě číslo 278 na Eliščině nábřeží.[5] Kromě svého domu vlastnil další dva domy, jedním z nich byl třípatrový dům čp. 231, kde se původně nacházel jeho ateliér.[6] Stal se císařským a královským dvorním dodavatelem a byl oceněn Řádem Františka Josefa I. V roce 1911 ponechal svůj fotoateliér pražské firmě Langhans (zakladatelem byl Jan Langhans), která si tímto zřídila již druhou úspěšnou filiálku v Čechách, a svoji výrobu tak podstatně rozšířila.
Julius zemřel v roce 1917 a dnes je pochovaný v rodinné hrobce na hřbitově v Pouchově, součásti Hradce Králové.[1][7] Jeho synovcem byl zakladatel kabaretu Červená sedma Jiří Červený.[8]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Zpočátku se zaměřoval pouze na portréty a vizitkové fotografie různého formátu. Některé záběry fotografií naznačují, že snímky i zvětšoval. Specializoval se také na fotografování herců hradeckého divadelního spolku Klicpera. Příkladem je Božena Hallerová hrající v divadelní hře Aloise Jiráska Lucerna. Později se věnoval také stavebnímu rozmachu města, mezi jeho práci patří například fotografie z výstavby muzea v Hradci Králové.[9] Jeho fotografie z demoličních a stavebních prací upoutaly pozornost díky kreativní kompozici. Městské scény a historické památky Hradce Králové vydával na kabinetních a vizitkových fotografiích. Ty se dochovaly v okresním archivu i sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové.[10]
Přispěl také do díla Fotoalbum města Hradec Králové, a to rovnou 40 reprodukcemi, čímž se zařadil k nejvíce zastoupeným fotografům v díle.[1][7][11] Jako první fotograf zhotovil systematickou fotodokumentaci architektury Hradce Králové, pravděpodobně k Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. Tento soubor se nedochoval.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c SCHEUFLER, Pavel. Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze ISBN 978-80-7331-112-4.
- ↑ Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Příprava vydání Petr Balajka. Praha: ASCO, 1993. ISBN 80-7046-018-0.
- ↑ ŘEZNÍČEK, Václav. Královéhradecké vzpomínky [online]. Hradec Králové: 1904 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Třetí roční zpráva Vyšší obchodní školy v Hradci Králové za školní rok 1897–98. Roční zpráva Vyšší obchodní školy v Hradci Králové. Roč. 3, čís. 1, s. 18. Dostupné online.
- ↑ VALÁŠEK, Vojtěch, et al. Adressář a schematismus král. věnného města Hradce Králové [online]. Hradec Králové: 1911 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
- ↑ TOLMAN, Jiří Vladimír. Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové [online]. Hradec Králové: [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b FIŠER, Ladislav. První výzkum dějin fotografie v Hradci Králové. Puls. 1989, čís. 2, s. 22.
- ↑ Osobnosti regionu: Julius Russ. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2023-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Koterovo Muzeum v Hradci Králové na historické fotografii. Příprava vydání Jiří Zikmund, Zdena Lenderová, Jan Kotěra. 1. vyd. Hradec Králové: Muzeum Východních Čech Dostupné online. ISBN 978-80-85031-42-3.
- ↑ FIŠER, Ladislav. První výzkum dějin fotografie v Hradci Králové. Puls: zpravodaj MěstNV Hradec Králové [online]. 1989 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ PODHRÁZSKÁ DUŠKOVÁ, Lucie. 19. století na královéhradeckých hřbitovech. Hradec Králové: Garamon, 2009. ISBN 978-80-86472-40-9.
- ↑ DIVIŠOVÁ, Jaroslava, et al. Encyklopedie města Hradce Králové (A–M). Hradec Králové: Garamon, 2011. ISBN 978-80-86472-52-2.. S. 148.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SCHEUFLER, Pavel. Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze. ISBN 978-80-7331-112-4.
- BALAJKA, Petr, et al. Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Praha: ASCO, 1993. ISBN 80-7046-018-0.
- FIŠER, Ladislav. První výzkum dějin fotografie v Hradci Králové. Puls. 1989, čís. 2, s. 22.
- DIVIŠOVÁ, Jaroslava, a kol. Encyklopedie města Hradce Králové (A–M). Hradec Králové: Garamon, 201. ISBN 978-80-86472-52-2.
- PODHRÁZSKÁ DUŠKOVÁ, Lucie. 19. století na královéhradeckých hřbitovech. Hradec Králové: Garamon, 2009. ISBN 978-80-86472-40-9.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Russ na Wikimedia Commons
