Přeskočit na obsah

Julius Nyerere

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julius Nyerere
1. Prezident Tanzánie
Ve funkci:
29. října 1964 – 5. listopadu 1985
Předchůdcenikdo, funkce vytvořena
NástupceAli Hassan Mwinyi
Stranická příslušnost
ČlenstvíTanganyika African National Union (1954–1977)
Chama Cha Mapinduzia (1977–1999)

Narození13. dubna 1922
Butiama
Úmrtí14. října 1999 (ve věku 77 let)
Londýn
Příčina úmrtíleukemie
Místo pohřbeníButiama
Mara Region
ChoťMaria Nyerere (1953–1999)
PříbuzníBashiru Ally
Alma materUniverzita Makerere (do 1947)
Edinburská univerzita (do 1952)
Univerzita Fort Hare
Profesejazykovědec, politik, překladatel, spisovatel, vychovatel a učitel
Náboženstvíkatolicismus
Oceněnívelkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1963)
Cena Džaváharlála Néhrúa (1973)
Řád Josého Martího (1974)
Medaile Amílcara Cabrala (1976)
Nansenova cena (1983)
… více na Wikidatech
CommonsJulius Nyerere
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Kambarage Nyerere (13. dubna 192214. října 1999) byl prezident Tanzanie od založení státu 1964 do roku 1985.

Jeho otcem byl Nyerere Burito (1860–1942), náčelník malého tanganjického kmene Zanaki.[1] Jeho přezdívka Mwalimu znamená svahilsky učitel, což bylo jeho původní povolání.[2] Nyerere dovedl Tanganjiku pokojnou cestou k nezávislosti na Velké Británii a později vyjednal její unii se Zanzibarem. Byl spoluzakladatelem Organizace africké jednoty. Ve studené válce si zachovával neutralitu, orientoval se však především na Čínu. V roce 1978 zahájil válku proti Ugandě, kde se mu podařilo svrhnout genocidní režim „řezníka z Kampaly“ Idi Amina. V Tanzanii je považován za Otce vlasti.

Nyerere věřil, že Afričané jsou přirozenými socialisty, a pokusil se cestou nucené kolektivizace uskutečnit svůj model „afrického socialismu“ (udžamá), o němž věřil, že ustaví původní hospodářské vztahy, které v jeho zemi byly před příchodem imperialistů. Následkem toho projektu se Tanzanie stala z největšího afrického vývozce potravin jejich největším dovozcem a upadla do obrovských dluhů. Nyerere nakonec přiznal neúspěch, vzdal se prezidentství a v roce 1990 i předsednictví své Revoluční strany.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. The Crisis, 1996. National Association for the Advancement of Colored People. s 35.
  2. Blumberg, Arnold. Great Leaders, Great Tyrants? Contemporary Views of World Rulers Who Made History, 1995. s. 221
  3. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. 1974: Granma Archives Index - LANIC. lanic.utexas.edu [online]. [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  5. a b c d Mwalimu Nyerere | Julius Nyerere; Life Times Legacy. web.archive.org [online]. 2013-03-23 [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-23. 
  6. a b Museveni honours Nyerere. web.archive.org [online]. 2014-12-05 [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-05. 
  7. a b Museveni, Zenawi, Nyerere to receive national honours - The New Times Rwanda. web.archive.org [online]. 2013-09-28 [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-28. 
  8. Daily News | Tanganyika: Africa’s mecca for liberation movements. web.archive.org [online]. 2013-05-16 [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-16. 
  9. Museveni gets prestigious Burundi award. www.newvision.co.ug [online]. [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-16. 
  10. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-10-15 [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-15. 
  11. Order of Jamaica | Office of the Prime Minister. web.archive.org [online]. 2016-07-20 [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-20. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Joshua Muravchik, Nebe na zemi: Vzestup a pád socialismu (Heaven on Earth: The Rise and Fall of Socialism, Encounter Books 2002), překlad Michael Žantovský, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7341-016-8, kapitola 8 Udžamá: Nyerere vytváří syntézu, s. 183–207 – ostře kritický portrét Nyerereho a jeho snah o vybudování socialismu
  • Julius Kambarage Nyerere: životopis služby UXL Newsmakers (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]