Julius Constantius
| Julius Constantius | |
|---|---|
| Narození | 289 |
| Úmrtí | 337 (ve věku 47–48 let) Konstantinopol |
| Povolání | politik a voják |
| Choť | Galla Basilina |
| Děti | Constantius Gallus dcera Julia Constantia Julia Galla Julianus |
| Rodiče | Constancius I. Chlorus a Flavia Maximiana Theodora |
| Rod | Konstantinovská dynastie |
| Příbuzní | Konstantin I. Veliký, Eutropia, Anastasie (sestra Konstantina I. Velikého), Flavia Julia Constantia, Flavius Dalmatius a Flavius Hannibalianus (sourozenci) Anastasia (vnučka) |
| Funkce | římský senátor římský konzul |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Flavius Julius Constantius (3. století? - září 337 Konstantinopol) byl členem konstantinské dynastie, syn císaře Constantia Chlora a Flavie Maximiany Theodory. Jeho nevlastním bratrem byl císař Konstantin I. Veliký.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Julius Constantius byl synem Constantia Chlora a jeho manželky Theodory. Měl dva bratry, Dalmatia a Hannibaliana a tři sestry, Constantii, Anastasii a Eutropii.[1] Císař Konstantin I. byl jeho nevlastním bratrem, protože Konstantinovou matkou byla Helena, Chlorova první manželka.
Julius Constantius byl dvakrát ženatý. Se svou první manželkou Gallou, sestrou pozdějších konzulů Vulcacia Rufina a Neratia Cerealise,[2]J měl dva syny a dceru. Jeho nejstarší syn, jehož jméno se nedochovalo, byl popraven spolu se svým otcem v roce 337.[3]Jeho druhý syn Gallus byl později Gallovým bratrancem Constantiem II. jmenován caesarem.[4] Jeho dcera byla první manželkou Constantia II.[5]
Po smrti své první manželky se oženil s Basilinou,[5][6] dcerou guvernéra Egypta Julia Juliana.[7] Basilina mu dala dalšího syna, budoucího císaře Juliana, ale brzy, patrně v roce 332 či 333 zemřela.[8]
Julius Constantius údajně na popud Konstantinovy matky Heleny[9] nežil zpočátku na dvoře svého nevlastního bratra, ale společně s Dalmaciem a Hannibalianem v Toulouse, rodišti jeho syna Galla.[10]Teprve po Helenině smrti byl povolán do Konstantinopole,[10] přičemž si dokázal s Konstantinem vybudovat dobrý vztah.[11]
Po smrti Konstantina Velikého v roce 337 bylo na příkaz Constantia II. popraveno několik mužských členů konstantinské dynastie,[12] mezi nimi byl i Julius Constantius a jeho nejstarší syn. Jeho majetek byl zkonfiskován.[13] Jeho dva mladší synové tuto čistku přežili, protože v roce 337 byli ještě dětmi. Později oba získali titul caesar a augustus.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julius Constantius na anglické Wikipedii.
- ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 895.
- ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 382.
- ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 226.
- ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 224-225.
- ↑ BRADBURY, Jim. The Routledge companion to medieval warfare. London ; New York, NY: Routledge, 2004. Dostupné online. ISBN 0-415-22126-9. S. 54. (anglicky)
- ↑ NORWICH, John Julius. Byzantium. New York: Knopf : Distributed by Random House, 1983. Dostupné online. ISBN 0-394-53778-5. S. 83. (anglicky)
- ↑ Julian, Letters 60.
- ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 148.
- ↑ Burgess 2008, s. 8.
- ↑ a b CRAWFORD, Peter. Constantius II: usurpers, eunuchs and the antichrist. Barnsley, South Yorkshire: Pen & Sword Military, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-78340-055-3. S. 86. (anglicky)
- ↑ Libanius, Orations 1, 524.
- ↑ Burgess 2008, s. 25–27.
- ↑ Julian, Letter to the Athenians 273B.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JONES, Arnold H. M.; MARTINDALE, John Robert; MORRIS, John. The prosopography of the later Roman empire. Vol. 1: A. D. 260 - 395. Cambridge University Press.: Cambridge Univ. Press, 1971. Dostupné online. ISBN 0-521-07233-6. (anglicky)
- BURGESS, R. W. THE SUMMER OF BLOOD: The "Great Massacre" of 337 and the Promotion of the Sons of Constantine. [s.l.]: Dumbarton Oaks Papers Dostupné online. S. 5–51. (anglicky)