Jules de Laurière
| Jules de Laurière | |
|---|---|
| Narození | 2. prosince 1825 La Rochefoucauld |
| Úmrtí | 3. října 1894 (ve věku 68 let) Paříž |
| Povolání | fotograf a archeolog |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jules de Laurière (2. prosince 1825, La Rochefoucauld, Charente – 3. října 1894, Paříž)[1] byl francouzský amatérský archeolog a průkopník v oblasti archeologické fotografie.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Jules de Laurière, vlastním jménem Mathieu, Louis, Jules Pasquet du Bousquet de Laurière, se narodil jako syn Clair Mathieu Pasquet du Bousquet de Laurière (1767–1831), šlechtice, advokáta a poradce prince z Condé, starosty Saint-Projet, a Marie-Victoire de Jean de Jovelle (1782–1847). Rodina Pasquet du Bousquet de Laurière pocházela z oblasti Angoumois a byla povýšena do šlechtického stavu v roce 1702. Jejich erb obsahuje: „modrý štít se zlatým hrotem, na něm stříbrný půlměsíc a dvě hvězdy, vše ve stejné barvě, a pod ním se nachází stříbrná koule na zlatém podstavci“.[2] Mezi členy rodiny byli i tři rytíři svatého Ludvíka.
Jules de Laurière nezaložil rodinu a nezanechal žádné potomky.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Jules de Laurière byl amatérský archeolog a nadšenec do fotografie.
Byl členem několika učených společností; v roce 1844 se stal dopisujícím členem Archeologické a historické společnosti v Charente ; v roce 1868 byl zvolen řádným členem Francouzské společnosti pro numismatiku a archeologii, v roce 1876 Společnosti pro starožitnosti Francie a Zeměpisné společnosti. V roce 1877 byl jmenován tajemníkem Francouzské archeologické společnosti a v roce 1887 stálým členem Společnosti starožitníků Francie [3]. Byl generálním tajemníkem magazínu Bulletin monumental des Monuments historiques (Poznámka: Bulletin monumental des Monuments historiques je odborný časopis, který se zaměřuje na ochranu a studium kulturního dědictví, především historických památek. Vydáván je ve Francii a slouží jako významný nástroj pro dokumentaci a publikaci výzkumů a obnovy památek. Časopis přináší odborné články, studie a zprávy o historických objektech, architektuře, archeologii a dalších oblastech spojených s ochranou kulturního dědictví.).
V roce 1873 se Jules de Laurière účastnil archeologické mise vedené Antoine Héronem de Villefosse, který byl pověřen ministerstvem školství, aby zdokumentoval svého času nedávno objevené nápisy v provincii Constantine v Alžírsku a přivezl tři antické památky z Lambésy pro Muzeum Louvre. Laurière měl na starosti vypracování plánů a fotografickou dokumentaci.[3] Pořídil přibližně padesát fotografií, z nichž dvacet bylo uchováno v archivech Muzea Louvre.[4]
Publikoval různé články o kostele Saint-Yves-des-Bretons v Římě, jehož zničení litoval. Fotografoval četné francouzské památky.
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- Deux mausolées africains : le Medracen et le Tombeau de la Chrétienne. Bulletin monumental ou collection de mémoires et de renseignements sur la statistique monumentale de la France. 1874, s. 305–347. Dostupné online. (francouzsky)
- « Funérailles du cardinal Robert Guibé. Un mot sur la chapelle des Guibé à Rennes », dans Congrès archéologique de France. Séances générales tenues par la Société française pour la conservation des monuments historiques à Vannes, 1881, Paris, 1882, s. 257-263.
- « L'église Saint-Yves des Bretons à Rome, ses dalles funéraires et ses inscriptions», dans Congrès archéologique de France. Séances générales tenues par la Société française pour la conservation des monuments historiques à Caen, 1883, Paris, 1884.
- avec Eugène Müntz : Giuliano da Sangallo et les monuments antiques du Midi de la France au XVe siècle, 1885, 36 s.-[6] f.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jules de Laurière na francouzské Wikipedii.
- ↑ Archives de Paris Acte de décès No. 1563 dressé au 7e arrondissement le 04/10/1894, vue 11 / 31
- ↑ Régis Valette, Catalogue de la noblesse française, Robert Laffont, 2007, s. 149-150.
- ↑ a b Anissa Yelles 2019.
- ↑ M. Le Pelley-Fonteny; DIR. Adolphe et Georges Giraudon, une bibliothèque photographique. Paris: Somogy Éditions d’art, 2005.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Arthur de Marsy. Jules de Laurière et Léon Palustre. Bulletin monumental. Société française d’archéologie pour la conservation des monuments historiques, 1894, s. 395–418. [URL Dostupné online].
- Anissa Yelles. Les débuts de l’archéologie de l’image au XIXe siècle. Les nouvelles de l'archéologie. 2019, s. 18-22. Dostupné online.