Joss & Löwenstein
| Joss & Löwenstein | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1870 |
| Zakladatelé | Markus Joss Simon Löwenstein |
| Sídlo | Praha Klatovy, Nýrsko, Vimperk, Kolinec,  Rakousko-Uhersko Československo |
| Souřadnice sídla | 50°5′59,92″ s. š., 14°25′48,03″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joss & Löwenstein, také M. Joss & Löwenstein byla česko-německá židovská továrna na prádlo a textilní galanterii v Praze, s filiálními továrnami v Klatovech, Nýrsku, Vimperku a Kolinci a se sklady v několika zahraničních městech.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Firmu založil pražský židovský podnikatel Markus Joss (1845-1922) s manželkou Adelheid, rozenou Löwensteinovou (* 1849) ze Záběhlic, po jejich sňatku, který uzavřeli v Praze 25.10.1870[1]. Joss začínal podnikat na Václavském náměstí v jedné místnosti se dvěma šicími stroji. Povzbuzen obchodním úspěchem svých výrobků, vložil do firmy věno své manželky, s vlastním kapitálem do ní vstoupil také Jossův švagr Šimon Löwenstein (* 1843)[2] a dali postavit vlastní budovu továrny. Továrna byla v rakouském firemním rejstříku zaprotokolována roku 1876. Ochrannou známkou (logem) firmy byla lví hlava. Po roce 1896 byla továrna proměněna v akciovou společnost. Jejími členy a posledními majiteli továrny byli oba Simonovi synové Eugen Löwenstein (1877-1961)[3], který přežil holocaust a je pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze , a Emil Löwenstein(*1882-), o jehož osudu není nic známo.
Sídla Hlavním sídlem továrny byl komplex zděných budov s halami na ploše 1400 m² v Holešovicích-Bubnech. Tvořil celý blok domů mezi pozdějšími ulicemi Heřmanovou, Milady Horákové a Františka Křížka, v nichž pracovalo přes 1050 zaměstnanců, především střihaček a šiček. Filiálky sídlily v Klatovech, Nýrsku (1885-1928), Vimperku, Kolinci a Pešti.
Sortiment výrobků zahrnoval pánské košile, límce, manžety, náprsenky, pánské spodky, pyžama, dámské halenky, límečky, noční košile a spodní prádlo bílé i barevné, také polotovary pro švadleny.
V katalogu výstavy z roku 1891 se uvádí jako největší oděvní závod své specializace v Rakousko-Uhersku, jediný v Čechách vybavený elektřinou a parními stroji a jediný velký exportér prádla.
Export Produkce se vyvážela ze 3/4. Výrobky se vyvážely do Německa, Francie, Holandska, Portugalska a Španělska, do východních zemí na Balkán, do Ruska, do Egypta a Tunisu, Brazílie, Argentiny, La Platy i do Austrálie.[4] Pro export byla postavena síť skladů v Terstu, Budapešti, Kodani, Christianii, Istanbulu, Paříži a Torontu.
Ocenění Výrobky firmy byly oceněny na Světové výstavě ve Vídni roku 1873, v Sydney 1879, v Melbourne 1880, na Zemské jubilejní výstavě v Praze 1891, na Světové výstavě v Chicagu 1893 a v Paříži 1900. Továrna také obdržela titul c. a. k. dvorního dodavatele rakouského.
Zdravotní a sociální péče Zaměstnanci továrny si platili zdravotní a sociální pojištění, měli nárok na příspěvky v nemoci, na bezplatné léky a na důchod.
Zrušení firmy
[editovat | editovat zdroj]Holešovická továrna byla zrušena v roce 1935, její budova byla zbořena v roce 1936 a na jejím místě byly postaveny činžovní domy Pensijního fondu zaměstnanců Národní banky Československé. V jednom z těchto domů v Heřmanově ulici čp. 445 sídlilo vedení akciové společnosti pod nucenou německou správou až do svého zrušení a obstavení účtů k 30. 9. 1942.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pobytová přihláška Marka Josse u pražského magistrátu
- ↑ Pobytová přihláška rodiny Simona L)owensteina u pražského policejního ředitelství
- ↑ data úmrtí a foto hrobu
- ↑ Vendelín Motl, Oděvnictví, in: Hlavní katalog Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze, Praha 1891, s. CXIV
- ↑ Verzeichnis der Scheckkonten abgeschlossen am 30.IX.1942; Böhmische Sparkasse 1943, s. 62
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Austriaforum -Austriawiki
- Sigmund Mandl: Bekleidungs-Industrie. Die Herren-Confection M. Joss & Löwenstein. In: Dargebracht von den Industriellen Oesterreichs unter dem hohen Protectorate Seiner K. und K. Hoheit des Durchlauchtigsten Herrn Erzherzogs Franz Ferdinand (Hrsg.): Die Gross-Industrie Oesterreichs.. Festgabe zum glorreichen fünfzigjährigen Regierungs-Jubiläum Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I.. Oddíl 4, vydal Leopold Weiss, Wien 1898, kapitola X., s. 413-414.
- Edith Rigler: heslo Joß, Markus in: Deutsche Biographie, 10 (1974), s. 626-627. Chybné a neúplné údaje!
- Židovský kalendář na léta 1927-1928, s. 264