Josip Antonietti
| Dr. Josip Antonietti | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1870 – 1873 | |
| Ve funkci: 1875 – 1879 | |
| Poslanec Dalmatského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1870[1] – 1883[1] | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní strana |
| Narození | 28. října 1832 Rab  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. dubna 1898 (ve věku 65 let) Rab  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josip Antonietti (28. října 1832[1] Rab[2] – 11. dubna 1898 Rab[2]), byl rakouský politik chorvatské národnosti z Dalmácie, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z bohaté rodiny. Byl politicky činný.[2]
Zasedal jako poslanec Dalmatského zemského sněmu. Ten ho roku 1870 zvolil i za poslance Říšské rady (celostátního parlamentu), tehdy ještě nepřímo volené. Zemský sněm ho do vídeňského parlamentu delegoval opět roku 1871. Složil slib 29. prosince 1871. Zastupoval kurii venkovských obcí. Uspěl i v doplňovacích volbách v roce 1875, nyní za kurii nejvýše zdaněných v Dalmácii. Slib složil 30. listopadu 1875.[3] V roce 1875 se uvádí jako Dr. Josef Antonietti, rada místodržitelství, bytem Zadar.[4] Zastupoval Národní stranu, která se hlásila k slovanské myšlence a sounáležitosti s Chorvatskem a Slavonií.[5] V roce 1873 ale podpořil v Říšské radě návrh zákona o přímých volbách do Říšské rady, který prosazovala německá centralistická liberální levice.[6] V roce 1878 se uvádí jako člen poslaneckého klubu levého středu.[7]
V roce 1883 by dán do penze. Tehdy působil jako dvorní rada při místodržitelstí v Zadaru. Český tisk jeho odchod z funkce označil za vynucený a měl souviset s ostře kritizovaným a následně odvolaným rozhodnutím o užívání němčiny u dalmatských soudů a úřadů, za nímž měl stát právě Antonietti.[8] Národní listy naopak v roce 1884 Antoniettiho označují za oběť Jovanovičovy germanisace, kdy se do úředních postů v Dalmácii dosazují zchudlí němečtí šlechtici a vytlačují národně orientované místní úředníky. Antonietti z místodržitelství skutečně odcházel a hodlal se prý usadit v Římě a sepsat v italištině knihu o stavu jihoslovanských národů.[9]
Zemřel v roce 1898 a v závěti odkázal městu Rab 100 000 zlatých na podporu chorvatského školství.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Parlamentarier 1848 – 1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2020-06-04]. Heslo Antonietti, Josip (Giuseppe) Dr. iur.. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Hrvatski biografski leksikon: ANTONIETTI, Josip [online]. portal.lzmk.hr [cit. 2015-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-20. (chorvatsky)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=34&size=45
- ↑ V Dalmacii. Našinec. Říjen 1875, čís. 126, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Škandál na dalmatském sněmu. Našinec. Březen 1876, čís. 32, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Politický přehled. České noviny. Březen 1883, čís. 53, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Politický přehled. Národní listy. Březen 1884, roč. 24, čís. 89, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Ze Záhřeba. Národní listy. Říjen 1875, roč. 38, čís. 115, s. 1. Dostupné online.