Josefine Swoboda
| Josefine Swoboda | |
|---|---|
| Narození | 29. ledna 1861 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. října 1924 (ve věku 63 let) Vídeň  Rakousko |
| Alma mater | Uměleckoprůmyslová škola Vídeň |
| Povolání | malířka, kreslířka |
| Rodiče | Eduard Swoboda a Josefine Müllerová |
| Příbuzní | Eduard Swoboda, malíř (otec) Rudolf Swoboda st., malíř (strýc) Rudolf Swoboda ml., malíř (bratr) |
| Hnutí | realismus |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josefine Swoboda, křtěná Josepha Maria Swoboda,[1] česky Swobodová (29. ledna 1861 ve Vídni – 27. října 1924 tamtéž) byla rakouská malířka a grafička. Byla portrétistkou na evropských královských dvorech a dvorní malířkou anglické královny Viktorie.
Život
[editovat | editovat zdroj]Josefína, v rodině zvaná Josefine nebo Pipsl, se narodila jako třetí dítěte malíře Eduarda Swobody (1814-1902), a jeho druhé manželky Josefiny (1839-1906), dcera vídeňského chromolitografa Leopolda Müllera (1897-1862). Jejím strýcem z otcovy strany byl krajinář a malíř zvířat Rudolf Swoboda starší (1819-1859), bratr Rudolfa Swoboda mladší (1859-1914) byl malířem Orientu a portrétistou. Základům malby ji naučil otec. V roce 1878 nastoupila jako stážistka na Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni, kde do roku 1886 navštěvovala třídu figurální kresby a malby. V letech 1879 a 1880 byl jejím učitelem Ferdinand Laufberger, po jehož smrti studovala akvarelové portréty u Julia Victora Bergera. V roce 1878 získala první zakázku.
Věnovala se převážně portrétům, méně žánrovým výjevům a zátiší. Ovládala i miniaturní malbu. Často užívala jako předlohy fotografie.
Roku 1886 se její bratr Rudolf Swoboda stal anglickým dvorním malířem, v roce 1888 poslala také ona do Londýna ukázky svých malířských prací a v roce 1890, ve svých 29 letech, se stala dvorní malířkou královny Viktorie. V královské sbírce ve Windsoru se dochovalo 28 akvarelů. V roce 1886 byla její díla poprvé vystavena v Künstlerhausu ve Vídni. Nejprve byla uvedena jako amatérka, až později jako členka klubu malířek akvarelů.[2] Až do roku 1921 Künstlerhaus pravidelně vystavoval její díla na výročních a stálých výstavách. Od roku 1888 měla další výstavy v Hamburku (Portrét pruské princezny Henrietty), Mnichově a Berlíně. Ve Vídni se jako host zúčastnila výstav Skupiny osmi umělkyň (Gruppe der acht Künstlerinnen), které se konaly pravidelně v letech 1900-1909 v Piškově salónu ve Vídni, jedné z nejvýznamnějších uměleckých galerií fin de siècle, založeném v roce 1895 Gustavem Piškem (1866 –1911).[3][4]
Josefine Swoboda zůstala svobodná a téměř celý život žila v domě svého otce "Zum Wollbaum" ve Vídni v Gumpendorfer Straße 57. Trpěla srdeční vadou, na kterou ve věku 63 let zemřela. Byla pohřbena do rodinné hrobky na vídeňském ústředním hřbitově. Po její smrti dílo upadlo v zapomnění. Teprve roku 1995 byla představena v katalogu akvarelů Královské sbírky a v roce 2004 vyšla obsáhlá monografie od Herberta Zemena.
Díla (výběr)
[editovat | editovat zdroj]V katalogu z roku 2004[5] je 15 děl v muzeu, 28 akvarelů v Královské sbírce a 223 dalších titulů z výstav Künstlerhausu.
- Historické muzeum města Vídně
- Portrét Dr. Antona von Banhans, 1886, olej na plátně, 92 × 69 cm
- Portrét Eduarda Swobody, 1885, olej na plátně, 100 × 74 cm
- Karikatura ženy, nedatováno, tužka, 11,5 × 14,5 cm
- Portrét: Charlotte Krennové, 1911, tužka, akvarel, 30,6 × 23,7 cm
- Autoportrét-karikatura, 1880, tužka, 30,4 × 21 cm
- Portrét Wilhelmine Weisseové, nedatováno, akvarel, válečná ztráta
- Grafická sbírka Albertina, Vídeň
- Šijící žena v holandské čepici, nedatováno, kresba křídou
- Čtyři studie rukou, nedatováno, kresba křídou
- Květina, nedatováno, akvarel
- Kout u okna, nedatováno, akvarel
- Motiv z Hallstattu, nedatován, akvarel
- Královská sbírka, Windsor
- Ilustrace v časopise: Portrét Karla Hasche, nedatováno, tužka, 30,3 × 28,8 cm
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Viktorie Eugenie z Battenbergu, 1890 -
Dopis, 1886 -
Královna Viktorie, 1893 -
Alexandra Dánská, princezna z Walesu, 1895 -
Kytice šeříků a růží
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Herbert Zemen: Die Porträtmalerin Josefine Swoboda. 1861–1924. Leben und Werk. Wien 2004, S. 1.
- ↑ Wladimir Aichelburg: Das Wiener Künstlerhaus 1861–2001. Wien 2003 (wladimir-aichelburg.at).
- ↑ Artikel: Acht Künstlerinnen und ihre Gäste. In: Der Bund. 1. Jg., Nr. 3 (1906).
- ↑ Acht Künstlerinnen und ihre Gäste (Ausstellung im Salon Pisko). In: Neues Frauenleben. 14. Jg., Nr. 1, 1902 (literature.at).
- ↑ Herbert Zemen: Die Porträtmalerin Josefine Swoboda. 1861–1924. Leben und Werk. Wien 2004, s. 143–152.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Constantin von Wurzbach: Swoboda, Josepha. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Díl 41. Wien 1880, s. 84 (Digitalisat).
- Ch. Gruber: Swoboda, Josefine (1861–1924), Malerin. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Díl 14, Wien 2015, ISBN 978-3-7001-7794-4, s. 87-88.
- Herbert Zemen: Die Porträtmalerin Josefine Swoboda. 1861–1924. Leben und Werk. Wien 2004.
- Karoline Murau: Wiener Malerinnen. Pierson, Dresden / Leipzig / Wien 1895, s. 106–108 (literature.at).
- Hermann Clemens Kosel: Deutsch-Österreichisches Künstler- und Schriftsteller-Lexikon. Band 1. Gesellschaft für graphische Industrie, Wien 1902, S. 115.
- August Schaeffer: Die Kaiserliche Gemälde-Galerie in Wien. Moderne Meister. Textband. Löwy, Wien 1900, S. 56–58.
- A. Hottner-Grefe: Besuch bei einer Toten. In: Neues Wiener Journal, 15. November 1924, S. 16 (Online bei ANNO).
- Swoboda, Josefine. In: Hans Vollmer (Hrsg.): Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. (Ulrich Thieme a Felix Becker). Díl 32, Leipzig 1938, s. 355.
- Heinrich Fuchs: Die Österreichische Bildnisminiatur. Díl 2. Wien 1982, S. 87, 268–269.
- Delia Millar: The Victorian Watercolours and Drawings in the Collection of Her Majesty the Queen. Band II. London 1995, S. 838–842. [ online]
- Elise Srnka: Franz Josephs letzte Porträt-Sitzung. In: Badener Zeitung, 23. August 1930, S. 1 (Online bei ANNO).Vorlage:ANNO/Wartung/bzt
- Wladimir Aichelburg: Das Wiener Künstlerhaus 1861–2001. Wien 2003 (wladimir-aichelburg.at).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josefine Swobodová na Wikimedia Commons - Fotogalerie královské sbírky : Zadejte hledaný výraz "Josefine Swoboda".
- Díla Josefine Swoboda na portálu Artnet
- fwf.ac.at Archivováno 4. 10. 2022 na Wayback Machine. isbn = 978-3-205-79590-2
