Josef Vacke
| Josef Vacke | |
|---|---|
| Rodné jméno | Josef Watzke |
| Narození | 18. července 1907 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. prosince 1987 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | umělec, akademický malíř |
| Partner(ka) | Lucie Klímová Boženka Škodová |
| Významná díla | krajinomalba, květiny a kytice |
| Podpis |  |
| Webová stránka | http://josefvacke.webmium.com/zivotopis |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Vacke, vlastním jménem Josef Watzke (18. července 1907, Praha[1][2] – 8. prosince 1987, Praha), byl akademický malíř, žák krajinářské speciálky profesora Otakara Nejedlého.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině účetního Karla Watzkeho (1874–??) a jeho manželky Anny, rozené Zykové (1876–??)[1]. Měl starší bratry Vladimíra (*1900)[p 1] a Karla (*1902).[2]
Josef Vacke se několik let učil malbě ve škole Ebertově, kde jej vedl malíř Antonín Porket. V letech 1923 a 1924 studoval na soukromé škole u Ferdinanda Engelmülera a od roku 1925 až 1931 na Akademii výtvarných umění v krajinářské speciálce profesora Otakara Nejedlého.
První studijní cestu podnikl v roce 1925 do Cagnes-sur-Mer a další cesty pak na Cap d'Agnes (1926), na Korsiku (1928), do Ponte du Suve u Toulonu (1930). S Nejedlého školou pobýval v Jílovém nad Sázavou, na Malé Skále u Turnova, na Hluboké, na Hrubé Skále, ve Vlastislavi a v Středohoří. V roce 1928 Vacke obdržel stipendium na cestu do Paříže pod vedením profesora Antonína Matějíčka. V letech 1931 a 1935 maloval Vacke s Lucií Klímovou v Jugoslávii. Pobýval také ve Zděchově, kde byl mecenášem malířské společnosti Ludvík Klímek; zde namaloval v roce 1943 čtyři akvarely.
Během druhé světové války často pobýval na Sázavě a na Vysočině. Po roce 1946, kdy získal chalupu č.p. 91 v Křižanech, se stále častěji objevovaly v jeho díle obrazy z Podještědí. Lucie Klímová zajížděla již od roku 1946 do Křížan, kde strávila celé měsíce na Vackově chalupě. Když v roce 1961 zemřela, Vackovou partnerkou se stala Boženka Škodová. Josef Vacke také často pobýval a maloval ve Velenicicích na Poděbradsku, odkud pocházela Boženka Škodová.
Od roku 1935 byl členem Klubu výtvarných umělců Aleš. Nejčastěji maloval krajiny a květiny. Častým motivem byly kytice, ojediněle i figurální motivy.
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]
|
|
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- přehled samostatných výstav
- 1936: Praha, galerie Modrý salon (společně s Václavem Trefilem)
- 1938: Praha, galerie Topičův salon Obrazy z Nezabudic
- 1941: Kamenný Přívoz (společně s Lucií Klímovou)
- 1942: Rakovník, Křivoklát (souborné výstavy obrazů z Nezabudic a z cest)
- 1958: Praha, galerie Purkyně (obrazy z let 1931–1957)
- 1967: Zámek Kačina u Kutné Hory (společně s Františkem Proseckým)
- 1968: Zámek Ohrada u Hluboké (souborná výstava Obrazy z Podještědí)
- 1977: Praha, galerie Nová síň (obrazy z let 1928–1976)
- 1978: Přerov, galerie Dílo
- 1978: Klášterec nad Ohří, galerie Kulturního domu (obrazy z let 1930–1977)
- 1981: Kladno
- 1983: Praha, galerie U Řečických (výběr z obrazů let 1925–1982)
- 1985: Mutějovice, ve spolupráci s Rabasovou galerií
- 1987: Rakovník, Rabasova galerie
- posmrtné výstavy
- 2003: Praha, galerie Peithner
- 2011: Velenice, Poděbradsko[3]
- 2011: Rakovník, Rabasova galerie[4]
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- s BARUCH, Jožka; SOLAR, Josef: Čtrnáct nových knižních značek Jožky Barucha (= Sbírka Exlibris. Sv. 2). Grafická škola, Praha 1941. OCLC 72421268
- kresby
- KŘIČKA, Petr: Bílý štít. Druhá kniha básní. Kvasnička a Hampl, Praha 1944. OCLC 724911514
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vladimir Watzke byl spisovatel, matčino rodné jméno „Zyka“ byl nejčastější z jeho pseudonymů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Antonína v Holešovicích
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel: Karel Watzke, 1874
- ↑ Výstava ve Velenicích
- ↑ Krajiny Vackeho jsou básněmi
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jurásková, Veronika: Historie spolku Pražský Aleš (1946–1968) a tvorba jeho členů. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomunc 2011, s. 57–59 a 243–243. (elektronická verze)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Vacke na Wikimedia Commons - Josef Vacke (Životopis)
- Vacke, Josef 1907–1987[nedostupný zdroj] v: TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. L–Z. Praha 1950.
- Josef Vacke v informačním systému abART
