Josef Uher
Josef Uher | |
---|---|
Josef Uher | |
Narození | 14. prosince 1880 Borač-Podolí u Tišnova Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. prosince 1908 (ve věku 27 let) Brno Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Povolání | spisovatel, učitel, prozaik a básník |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Uher (14. prosince 1880 Borač-Podolí u Tišnova[1] – 5. prosince 1908 Brno[2]) byl český učitel a spisovatel. Byl výrazným představitelem bosácké literatury.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako nejstarší syn v rodině chudého domkáře – tkalce. Jediným rodinným majetkem byla kráva, kterou Josef chodil pást; doma též vypomáhal s prací otci. Od roku 1893 chodil pěšky do měšťanky v Tišnově. Po ukončení školy se rozhodl stát se učitelem, aby mohl uniknout z neradostných domácích poměrů. Byl přijat na Učitelský ústav v Brně. Hudbě jej tu učil Leoš Janáček, literaturu bratři Mrštíkové, výtvarnou tvorbu Max Švabinský. Během studií trpěl hladem a nedostatkem, i když si přivydělával básničkami posílaných do moravských časopisů. Po studiích, v jeho 19 letech, se u něj při vojenském cvičení poprvé projevily první příznaky tuberkulózy, chrlení krve. Začal učit na různých místech Brněnska, v říjnu 1900 Židenice, 1901–1903 Babice u Rosic, 1903 Ostrovačice, 1904 Padochov u Oslavan, 1905 Vranov u Brna. Pak onemocněl, na vlastní žádost byl dán na roční dočasný odpočinek. Byl živ jen z honorářů a malé státní podpory. Předčasně ve svých 28 letech, i přes snahu se léčit, zemřel.[3] Pochován je v Brně. Nestačil tak rozvinout své nadání, které se projevilo v povídkové tvorbě. Povídky o vyděděncích společnosti byly ovlivněny steskem nad životem zmařeným chorobou a bídou (později nazváno tzv. bosáckou literaturou).[4]
Posmrtné ocenění
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]Literární dílo
[editovat | editovat zdroj]- Stín (1901)
- Kapitoly o lidech kočovných (1906)
- Má cesta (1907)
- Dětství a jiné povídky (1909), vydáno posmrtně
- Bratránkové – zůstalo v rukopise
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Josef Uher, s. 106.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola Josef Uher, s. 304.
- ↑ Obec Borač: Osobnosti obce. www.borac.cz [online]. [cit. 2017-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-24.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Česká literatura 19. století, vydal SPN roku 1990, autor prof.PhDr Josef Polák, CSc.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Uher na Wikimedia Commons
- Autor Josef Uher ve Wikizdrojích
- Josef Uher v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Materiály z webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR,
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Uher