Josef Schusser
| Josef Schusser | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. března 1864 Choltice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. srpna 1941 (ve věku 77 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, pedagog |
| Manžel(ka) | Milada Schusserová |
| Příbuzní | Jan Havelka tchán |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Schusser, narozený jako Josef Sušr[1], někdy uváděn též jako Josef Šusr (10. března 1864 Choltice[1] – 21. srpna 1941 Praha[2]), byl český akademický malíř a vysokoškolský profesor.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Cholticích v rodině Františka Šusra[3], kováře a zvířecího léčitele. Původně se vyučil knihkupcem a nějaký čas pracoval v "Grégrově a Dattlově" knihkupectví v Praze. V letech 1893-1897 studoval figurální malířství na pražské malířské akademii u profesora Vojtěch Hynaise. Po absolutoriu odešel do Mnichova, kde se zdokonaloval na malířské akademii u profesora J. C. Hertericha. V roce 1898 se oženil[4] s Miladou Havelkovou, dcerou spisovatele Jana Havelky. Ta se rovněž stala malířkou. Kresbu ji učil Mikoláš Aleš.
V letech 1896 až 1900 členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Krátce působil jako jednatel spolku a v r. 1900 jako zodpovědný redaktor ve Volných směrech, kde jej střídá progresivní Jan Kotěra. Není doloženo, zda následně se stává členem Jednoty umělců výtvarných. F. X. Harlas jej v r. 1902 řadí do skupiny "Mimo družstvo".
Od roku 1902 vyučuje na pražské Uměleckoprůmyslové škole, kde je v letech 1916 až 1927 profesorem všeobecné malby se zaměřením na figurální a ornamentální kresbu a malbu. Mezi jeho žáky patřili např. Vladimír Pukl, Bořivoj Žufan, Vilém Hlobil, Miloš Malina, Emanuel Hrbek, Ludovít Fulla, Petr Dillinger, Zdenka Mokrá-Burghauserová, Jozef Bendík, Vlastimil Lažanský a mnoho dalších.
Několikrát za svůj život navštívil Anglii a Francii, kde pracoval jako úspěšný portrétista.
Zemřel polozapomenut mimo pozornost veřejnosti v r. 1941, jeho poslední výstavu soudobý tisk chybně datoval k roku 1908.[2] Spolu se svou manželkou je pochován na hřbitově v Bubenči.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Josef Schusser se věnoval malbě portrétů, figurálním kompozicím, žánrové malbě a okrajově také krajinomalbě. Vystavoval pravidelně s Krasoumnou jednotou v letech 1892 až 1914, po roce 1900 vystavoval rovněž s Jednotou umělců výtvarných.
V roce 1896 při příležitosti výstavy Krasoumné jednoty K. M. Čapek-Chod (Světozor, 1. 5. 1896) vyzdvihl jeho dílo Ukolébavka se šerosvitným osvětlením selské světnice: "představuje slavnostní vstup velikého talentu s určitým hotovým už uměleckým profilem". Obrazy Večer na pastvě (1893), Míla Slavíčková (1895) a Májový večer (1897), malované pod vlivem Hynaisova luminismu a impresionismu, jsou považovány nastupující generací Mařákových žáků za klíčová díla řešící tehdejší problém číslo jedna - propojení figury s krajinou. Jeho tvorbu v tomto období vyzdvihoval i Antonín Slavíček, který řešil obdobné výtvarné problémy. Ve Volných směrech (6/1897) ji pozitivně hodnotí K. L. Klusáček.
Dáma s červeným slunečníkem (1898). Národní listy jej nazvaly "...obrazem své doby senzačním prudkou barevností a dodnes životným...".[6] Teoretikové umění jej zpravidla srovnávají s příbuznou kompozicí Maxe Švabinského. Mezi jeho další známá díla patří Noc (1895)[7], Sen letní noci (1898), Dáma v loďce a Hlava stařeny. V r. 1898 vystavuje obraz Kolébka ve Vienna Secession.
Z krajinářské tvorby je nutné zmínit jeho syntonos Sluneční paprsky v lese (1897-1998) vystavený v Galerii Kroupa, který plně snese srovnání s obdobnými díly Antonína Slavíčka a Otakara Lebedy.
S nepříznivou kritikou K. B. Mádla (Národní listy 27. 4. 1902) se setkal jeho triptych Osud - Život - Volnost, který vystavil v Rudolfinu v r. 1902. Je mu vyčítána poplatnost dílům F. Stucka a A. Böcklina. Kritik však poukazuje na nesporné světelné kvality dalších dvou obrazů Studie dívky a Nocturna s motivem nočně ztemnělé Vltavy a Prahy.
Po roce 1900 maluje převážně podobizny, portrétuje např. kníž. Jiřího Lobkowicze, hudebního skladatele Ludvíka Lošťáka a houslistu Jana Kubelíka. Řada jeho podobizen však byla vystavena s pozitivním ohlasem již před rokem 1900 na výstavách v Rudolfinu nebo na výstavách spolku Mánes (např. Podobizna architekta D., Podobizna slečny H., Podobizna Dra. Hlavy). Zlatá Praha publikuje i některé jeho další práce, které se vrací k původním námětům, např. V pampeliškách (1918) a Lesní idyla (1918). Zátiší s ovocem z r. 1918 naznačuje, že ve své pozdní tvorbě inklinoval spíše ke staromistrovskému pojetí malby. Jeho umělecké směřování se tedy vyvíjelo podobně jako u některých dalších talentovaných žáků prof. Vojtěcha Hynaise, kteří po roce 1900 opustili spolek Mánes, např. Oldřich Homoláč, Vratislav Hlava a Adolf Wiesner.
Dílo Josefa Schussera je relativně málo četné. Na domácím trhu s uměním se prakticky neobjevuje. V institucionálních sbírkách je zastoupen pouze v Národní Galerii Praha, Západočeské galerii v Plzni, Galerii Středočeského kraje a v Muzeu umění Olomouc. Impresionistický obraz Dáma v loďce je v majetku Slovenské národní galerie.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Josef Schusser Vrby -
Josef Schusser Líbající se pár -
Josef Schusser Májový večer (1897) -
Josef Schusser Dáma s červeným slunečníkem (1898) -
Josef Schusser Dáma v loďce -
Josef Schusser Secesní výjev -
Josef Schusser Kvetoucí jabloně -
Josef Schusser Dívka v růžovém -
Josef Schusser Donna con Ermellino (1918)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1851-1868 v Cholticích, sign.1764, ukn.3441, str.83. Dostupné online
- ↑ a b Malíř prof. Josef Schusser zemřel. Lidové noviny. 28. 8. 1941, s. 3. Dostupné online.
- ↑ dle zápisu v matrice N se otec jmenoval František Sušr
- ↑ Matriční záznam o sňatku farnosti při kostele sv. Ludmily na pražských Vinohradech
- ↑ Hřbitov v Bubenči
- ↑ Padesát let "Mánesa". Národní listy. 13. 6. 1937, s. 11. Dostupné online.
- ↑ Illustrovaný seznam 56. výroční výstavy Krasoumné jednoty pro Čechy v Praze 1895, s. 80, č. kat. 858
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
- Filip Aleš, Musil Roman (eds.): Epocha salonů. ZČ/G, Galerie a nakladatelství stará pošta, 2021.
- Harlas, F. X: České malířství počátkem 20. věku, Osvěta, 1902, roč. 32, č. 7, s. 589 – 602.
- bsu.: Sedmdesátka Josefa Schussera. Národní listy, roč. 74, č. 85, s. 2, 27. 3. 1934.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Schusser na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Schusser
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Schusser Josef (1864) a jeho rodina
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Schusser Josef (1864)
- Josef Schusser v informačním systému abART
- Moravské zemské muzeum, muzejní autority – Schusser Josef 1864-1941 Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine.
- MG Galerie Marold, Schusser Josef (1864-1941)
- Galerie Národní 25 aukční dům, Schusser Josef (1864-1941)
