Josef Krofta (divadelník)
| prof. MgA. Josef Krofta | |
|---|---|
| Narození | 30. března 1943 Uherské Hradiště  Protektorát Čechy a Morava |
| Úmrtí | 18. března 2015 (ve věku 71 let) Hradec Králové  Česko |
| Místo pohřbení | Vinořský hřbitov |
| Vzdělání | DAMU |
| Alma mater | Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
| Povolání | režisér, pedagog, politik |
| Choť | Jana Kroftová |
| Děti | Jana Bačová-Kroftová Jakub Krofta |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Krofta (30. března 1943, Uherské Hradiště – 18. března 2015, Hradec Králové[1]) byl český režisér loutkového divadla a vysokoškolský pedagog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Studium
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z Uherského Hradiště. Studoval na střední škole v Nymburce a poté byl učněm-mechanikem v Praze. Zde se přihlásil ke studiu Divadelní fakulty Akademie múzických umění. Roku 1966 absolvoval obor režie-dramaturgie na Katedře loutkářství. Podle vlastních slov mu však chyběla obhajoba diplomové práce. Kvůli označení za politicky nežádoucího tak získal vysokoškolský titul až dodatečně v roce 1989.[2]
Při studiích v 60. letech a krátce poté pracoval v Československém rozhlase. Pak nastoupil základní vojenskou službu ve vojenském uměleckém souboru v Bratislavě. Po návratu z vojny roku 1968 přešel do rozhlasového studia v Českých Budějovicích.[2]
Režisér
[editovat | editovat zdroj]Jako režisér působil od roku 1968 v Malém divadle v Českých Budějovicích. O tři roky později začal režírovat v Divadle Drak v Hradci Králové, kde se roku 1981 stal uměleckým šéfem. Souběžně režijně působil i v pražském Divadle Spejbla a Hurvínka, v hradeckém Studiu Beseda i v dánském Odense Theatre.
Mezi jeho nejvýznačnější díla na prknech hradeckého divadla patří inscenace Enšpígl, Šípková Růženka, Petruška, Unikum – dnes naposled!, Píseň života, Sen noci svatojánské, Prodaná nevěsta nebo Pinokio.[2] Jako své loutkářské vzory v rozhovoru pro Reflex uvedl Matěje Kopeckého. Ve svých inscenacích přesouval důraz z literární složky díla na jevištní výrazové prostředky a funkčně využíval souhry loutky s živým hercem. „Možná jsem měl štěstí, že jsem se klasické loutkové divadlo nestačil naučit,“ zdůvodnil to v dokumentárním cyklu České televize Evropané.[3]
V březnu 2013 mu Herecká asociace udělila Cenu Thálie 2012 za dlouholeté mistrovství v oboru loutkové divadlo. Stal se tak historicky prvním laureátem této ceny (spolu s Divadlem Spejbla a Hurvínka), neboť v této kategorii byla udělena vůbec poprvé.[4][5]
Pedagog
[editovat | editovat zdroj]V roce 1990 byl na DAMU habilitován docentem oboru „Dramatická umění – režie“ a od téhož roku zde působil jako pedagog a vedoucí Katedry alternativního a loutkového divadla. V roce 1994 získal profesuru. V letech 1993–1998 byl i proděkanem DAMU pro zahraniční záležitosti.[6] Pedagogicky působil také ve Francii a Norsku.[7]
Roku 1993 založil v Hradci Králové Mezinárodní institut figurativního divadla.[2]
Za koncepci a realizaci projektu Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU obdržel v roce 1991 jako historicky první laureát cenu UNIMA od Českého střediska Mezinárodní loutkářské unie UNIMA.[8]
Politik
[editovat | editovat zdroj]V roce 2010 se stal náměstkem primátora města Hradce Králové pro kulturu, sport a cestovní ruch jako nestraník kandidující za Volbu pro město.[9][10]
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Byl ženatý, měl dvě dospělé děti a pět vnoučat.Manželka Jana Kroftová, redaktorka ČRo. [9] Syn Jakub Krofta rovněž studoval na DAMU a později s otcem spolupracoval např. na inscenaci cirkusového muzikálu Pinokio.[2]
Dcera Jana Bačová Kroftová vystudovala AVU, je známá sochařka, scénografka a ilustrátorka.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČTK. Zemřel divadelní režisér a pedagog Josef Krofta, bylo mu 71 let. Lidovky.cz [online]. 2015-03-18 [cit. 2015-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e TICHÝ, Zdeněk A, Krofta, Josef. Přítulnost šílenců : Orloj osobností 2000. Fotografie Petr Jedinák. Reflex. 2000-10-05, roč. 11, čís. 40, s. 22–24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-01. ISSN 0862-6634.
- ↑ O. Šrámek; V. Křepelka; V. Drha. Evropané: Josef Krofta [online]. Česká televize, 2002 [cit. 2013-03-24]. Dostupné online.
- ↑ ČT24. Múza Thálie má předplatné v Národním divadle moravskoslezském. Česká televize [online]. 2013-03-22 [cit. 2013-03-23]. Dostupné online.
- ↑ ZÁHORKOVÁ, Jana. Thálii získal andělský Krajčo, Limonádový Joe i Spejbl s Hurvínkem. iDNES.cz [online]. 2013-03-23 [cit. 2013-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Prof. MgA. Josef KROFTA [online]. DAMU [cit. 2013-03-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ KISIL, A. Josef Krofta [online]. Česká televize, 2012 [cit. 2013-03-24]. (Česká divadelní režie). Dostupné online.
- ↑ České středisko UNIMA. Erik: 1991 - Josef Krofta [online]. Institut umění - Divadelní ústav [cit. 2013-03-24]. Dostupné online.
- ↑ a b prof. MgA. Josef Krofta [online]. NašiPolitici.cz, 2011-03-14, rev. 2011-11-24 [cit. 2013-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-24.
- ↑ MARTINEK, Lukáš. Náměstek primátora pro oblast kultury, sportu a cestovního ruchu [online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2012-01-03 [cit. 2013-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-13.
- ↑ TICHÝ, Zdeněk A. Pinokio je dobrodružství. iDNES.cz [online]. 2000-06-05 [cit. 2013-03-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KLÍMA, Miloslav. Josef Krofta: Inscenační dílo. Praha: Pražská scéna, 2003. ISBN 80-86102-28-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Krofta (divadelník)
- Prof. MgA. Josef Krofta – životopis na stránkách DAMU
- Josef Krofta v Česko-Slovenské filmové databázi
