Josef Kozák (konstruktér)
| Ing. Josef Kozák | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. května 1933 Slaný |
| Úmrtí | 14. září 2019 (ve věku 86 let) Praha |
| Alma mater | Fakulta strojní ČVUT |
| Povolání | konstruktér, vysokoškolský učitel a letecký inženýr |
| Zaměstnavatelé | Meopta Výzkumný a zkušební letecký ústav |
| Znám jako | konstruktér leteckých přístrojů |
| Choť | Vlasta Štěpánková |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Kozák (29. května 1933 Slaný – 14. září 2019 Praha) byl český konstruktér leteckých přístrojů, vysokoškolský pedagog a odborník na technickou diagnostiku. Byl hlavním konstruktérem a vedoucím týmu, který ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu vyvinul kontrolní a diagnostické systémy pro československá letadla tehdejší doby L39, L 410, L 39 MS, a L 610.[1] Dále se zabýval vývojem leteckých přístrojů (vysílač výšky a rychlosti, signalizátor minimální rychlosti letadla, signalizátor námrazy) a přístrojů pro pilotní cvičnou kabinu L 29.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
V letech 1947 až 1956 nalétal 245 hodin na motorových letadlech (Bejbina E – 114, Storch) a 178 hodin na větroních[2] (ŠK-38, Šohaj, Krajánek, Galánka, Kmotr, GbIIb, Jeřáb, Luňák). Účastnil se obnoveného budování Aeroklubu Slaný. Byl instruktorem bezmotorového létání.
Vystudoval gymnázium ve Slaném (1943 až 1951), dále jemnou mechaniku a optiku na Strojní fakultě ČVUT (1951 až 1956) a následně postgraduální kurz automatizace, regulace a měřicí techniky (1958 až 1960). Po promoci v roce 1956 nastoupil na umístěnku jako konstruktér do národního podniku Meopta v Praze Modřanech. V letech 1958 až 1994 pracoval ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLU) v Praze Letňanech. Podal 11 patentových přihlášek, z toho tři byly průmyslově využívány, a 11 zlepšovacích návrhů. Publikoval 85 odborných článků a oznámení. Při své pedagogické činnosti napsal v letech 1964 až 1993 celkem pět skript (2 v angličtině, 1 v polštině a 2 v češtině). Spolu s Ivem Janouškem a Oldřichem Tarabou byl spoluautorem knihy Technická diagnostika vydané v roce 1988 Státním nakladatelstvím technické literatury (SNTL).
Na vysokých školách přednášel v letech 1964 až 1998 o leteckých přístrojích a technické diagnostice pro postgraduální studenty a studenty vyšších ročníků:
- Kolea Fanea Askarea v Káhiře v Egyptě (březen 1964–duben 1965),
- Elektrotechnická fakulta ČVUT (1975–76, 1981–82, 1992, 1993, 1997, 1998),
- Varšavská polytechnika (1978, 1979),
- Vysoká škola dopravní v Žilině (1977–78),
- Strojní fakulta ČVUT (1979, 1980, 1991, 1992, 1993), a
- Strojní fakulta sarajevské univerzity v Zenici v Jugoslávii (1988).
V roce 1995 ukončil aktivní činnost jako předseda Českého národního komitétu IMEKO (International Measurement Confederation, zkratka vytvořena z Internationale Meßtechnische Konföderation), kterou zastával od roku 1982. Organizoval specializované konference jako předseda komitétu TC 10 IMEKO pro technickou diagnostiku a to v letech 1986 až 1995.
V roce 1959 se oženil s inženýrkou chemie Vlastou Štěpánkovou, se kterou měl syna a dceru.
Řešené úkoly realizované v průmyslu
[editovat | editovat zdroj]- Vysílač výšky a rychlosti LUN 1171 a 1172 (1958 až 60): vývoj předán do Mikrotechny Modřany
- Signalizátor minimální rychlosti letadla LUN 1103 (1958 až 60): předán do Mikrotechny Modřany
- Převodník tlaku (1960 až 62): předán ve formě ověřovacího vzorku do Mikrotechny Modřany
- Přístroje pro pilotní cvičnou kabinu L 29 (1962 až 64): cca 30 typů, postupně předány do Mikrotechny Modřany, Mikrotechny Holešovice a Letova Letňany
- Automatické kontrolní zařízení KL 39 pro letoun L 39 (1967 až 72): ukončený vývoj předán do Letova Letňany
- Signalizátor námrazy LUN 1771.3 8 (1980): sériová výroba pro letouny L 410 a Z 37 v Mikrotechně Holešovice
- Rychloměr indikované rychlosti se signalizací pádové rychlosti LUN 1108: sériová výroba Mikrotechna Modřany
- Kontrolní a diagnostický systém KDS 410 pro letoun L 410 (1975 až 83): vývoj ukončen v etapě prototypu
- Kontrolní a diagnostický systém KDS 39 MS pro letoun L 39 MS (1980 až 89): sériová výroba Aritma Vokovice a Letov Letňany
- Kontrolní a diagnostický systém KDS 610 pro letoun L 610 (1991): ukončen ve stádiu prototypů
-
Signalizátor námrazy LUN 1172 -
Kniha Technická diagnostika z roku 1988 -
Svatební přání od kolegy výtvarníka Františka Kobíka ze dne 29.5.1959 -
Tým tvůrců KL 39 v roce 1972 (Josef Kozák vlevo)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MLADĚJOVSKÝ, Josef. Nebe pro Albatros. Praha: Naše vojsko, 1988. 320 s. S. 234.
- ↑ Kluzáky vyrobené v ČR [online]. vzkaznikkh.wz.cz [cit. 2019-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-29.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANOUŠEK, Ivo; KOZÁK, Josef; TARABA, Oldřich, et al. Technická diagnostika. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1988. 429 s.
- Technická diagnostika ’79: Sborník referátů 1. mezinárodního symposia IMEKO, Karlovy Vary 1979, Pořadatel: Čs. výbor pro aplikovanou kybernetiku ČSVTS Vydavatel: Praha : Dům techniky ČSVTS, 1979. 425 s. (úvod: Josef Kozák)
- Technical diagnostics ’89 : Proceedings of Symposium Prague 1989, International Measurement Confederation and the House of Technology Prague. Praha: Dům techniky ČSVTS, 1989. 267 s. (předmluva Josef Kozák),
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kozák na Wikimedia Commons - Automatické kontrolní zařízení KL 39 pro letoun L 39
