Josef Hermach
Monsignore ThDr. Josef Hermach | |
---|---|
kanovník kapituly Všech svatých na Hradě Pražském | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Arcidiecéze | pražská |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 29. června 1949 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 29. května 1924 |
Místo narození | Písek, Československo |
Datum úmrtí | 25. prosince 2002 (ve věku 78 let) |
Místo úmrtí | Slaný, Česko |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Národnost | česká |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
Alma mater | Karlova univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Hermach (29. května 1924 Písek – 25. prosince 2002 Slaný) byl český katolický kněz, vysokoškolský pedagog, teolog, filosof, pastoralista a biblista.
Studium
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval klasické gymnázum v Plzni, které zakončil maturitou v roce 1943. Za II. světové války, v letech 1943-1945, byl v „Arcidiecézním bohosloveckém učilišti pražském“ a v závěru války byl totálně nasazen v Mirošově a Letňanech. V září 1945 začal studovat bohosloveckou fakultu University Karlovy v Praze, kterou dokončil v roce 1949. Na kněze byl v Praze vysvěcen 29. června 1949.
Kněžské působení
[editovat | editovat zdroj]Po kněžském svěcení byl 1. srpna 1949 ustanoven kaplanem v Petrovicích u Rakovníka. Dále působil od ledna 1951 jako administrátor v Čisté u Rakovníka. Od října 1953 byl ustanoven kaplanem v Praze–Karlíně a od července 1955 administrátorem v kostele sv. Gotharda v Praze–Bubenči. Zde mu byl také k 1. května 1960 odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, který neměl až do roku 1966. Pracoval tedy nejdříve jako dělník dva měsíce v Pragovce v Karlíně a poté 6 let jako výhybkář na nádraží v Praze–Vršovicích. Státní souhlas získal od 1. prosince 1966 a vrátil se do pastorace. Tu vykonával jako administrátor v Praze-Podolí, kde působil do konce září 1970.
Biblista a pedagog bohoslovců
[editovat | editovat zdroj]Zároveň byl jmenován od 12. prosince 1967 spirituálem kněžského semináře v Litoměřicích, s účinností od 1. prosince 1967. Jeho působení ve funkci spirituála bylo ukončeno 30. září 1970. Na základě intervence litoměřického biskupa Štěpána Trochty byl 15. listopadu 1969 jmenován monsignorem. V letech 1968 až 1970 složil na CMBF v Litoměřicích státní zkoušky a v květnu 1970 s vyznamenáním (cum applasu) se stal licenciátem veškerého bohosloví. 12. října 1970 byl na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích jmenován asistentem, s účinností od 1. října 1970. Brzy poté, získal doktorát teologie po předložení disertační práce s názvem: „Ekumenický pohled na nerozlučitelnost manželství“, a 16. prosince 1970 byl promován. Dne 5. září 1973 byl jmenován na CMBF odborným asistentem. V letech 1970-1972 by pověřen vyučováním biblické teologie, v letech 1970-1974 pastorální teologie, v letech 1971-1974 Nového Zákona a vyššího kurzu biblické řečtiny a v letech 1972-1974 filosofie.
Normalizace a pastorace
[editovat | editovat zdroj]U příležitosti oslav jeho 50. narozenin mu bylo sděleno, že z rozhodnutí ministerstva kultury z CMBF v Litoměřicích odejít a 30. září 1974 bylo jeho akademické působení administrativně ukončeno. Odešel tedy do pastorace, kterou však vykonával i v době svého akademického působení, když v kostele sv. Václava v Praze na Smíchově sloužil pravidelně nedělní mši od 8 hodin. Od října 1974 byl jmenován farářem v Praze na Spořilově, ale v únoru 1975 onemocněl a v lednu 1976 odešel do invalidního důchodu. V těžké životní chvíli nemoci mu napsal krásný děkovný dopis tehdejší pražský biskup František Tomášek. V dalších letech přijímal pan doktor, jak ho jeho přátelé titulovali, ve svém smíchovském jednopokojovém bytečku množství návštěvníků. Byl mimořádně pozorným posluchačem a moudrým rádcem jak ostatně mohou dosvědčit i farníci ze všech míst, kde působil. V této době také přeložil množství knih a článků, především z němčiny a angličtiny, a věnoval této činnosti každou volnou minutu. Ovšem návštěva - živý člověk byl u něho vždy na prvním místě. Byl duchovním vůdcem s kněžským srdcem formovaným autentickou životní zkušeností, s velkou vnitřní vnímavostí, takže se u něho nacházelo útočiště velké množství lidí. Po částečném zotavení, od října 1989, byl ustanoven výpomocným duchovním ve farnosti sv. Václava v Praze na Smíchově. V prosinci 1989 dostal od biskupa kardinála Františka Tomáška pověření k vyučování starozákonních biblických věd, ale ze zdravotních důvodů učil až v letech 1992-1997. Od listopadu 1993 byl navíc jmenován externím spirituálem v kněžském semináři v Praze, a sloužil bohoslovcům až do roku 1995.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Dne 15. října 1997 jej kardinál Miloslav Vlk jmenoval kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském. Po těžké nemoci a naplněném kněžském životě zemřel v nemocnici ve Slaném ve 3 hodiny v noci o Slavnosti Narození Páně dne 25. prosince 2002, obklopen láskyplnou péčí lékařů, ošetřovatelů a blízkých přátel. Poslední rozloučení s knězem pražské arcidiecéze Josefem Hermachem se konalo 7. ledna 2003 v 10 hodin v kostele sv. Václava na Smíchově a poté byl pohřben do rodinného hrobu na hřbitově na Malvazinkách.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Církev v N. Z., [Litoměřice] [Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta] [s.d.]. 29 s.
- List apoštola Pavla Efesanům, [Litoměřice] [Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta] [s.d.]. 120 s.
- Poznámky ke kosmologii, [Litoměřice] [Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta] [s.d.]. 73 s.
- Stati z biblické teologie: 1972/73, [Litoměřice] [Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta] [s.d.]. 16 s.
Překladatel velkého množství knih s teologickou a spirituální tematikou.
Překlady
[editovat | editovat zdroj]Překládal z němčiny a angličtiny. Krom duchovní literatury přeložil rozsáhlé dílo Clive Staples Lewise popisující genezi a zánik Narnie.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- OPATRNÝ Aleš: „Za Mons. Josefem Hermachem“, in Zpravodaj pražské arcidiecéze 2 (2003) 1.
- Bohemikální autoři. Křesťanství (1901–2000), Praha: Centrální katolická knihovna, 2001 [cit. 2005-07-31].
- NOVOTNÝ Vojtěch: Katolická teologická fakulta 1939-1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Karolinum, 2007.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Hermach
- Rozloučení s Josefem Hermachem[nedostupný zdroj]
- Narození v roce 1924
- Úmrtí v roce 2002
- Čeští teologové
- Čeští římskokatoličtí duchovní
- Čeští překladatelé
- Pedagogové na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy
- Čeští překladatelé z němčiny
- Čeští překladatelé z angličtiny
- Překladatelé do češtiny
- Narození 29. května
- Narození v Písku
- Úmrtí 25. prosince
- Úmrtí ve Slaném
- Pohřbení na hřbitově Malvazinky
- Kanovníci kapituly Všech svatých