Josef Gross (kněz)
| Josef Gross | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 5. 7. 1930 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se | druhé části zasedání II. vatikánského koncilu |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 12. srpna 1906 |
| Místo narození | Oslavany, Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 6. listopadu 1967 (ve věku 61 let) |
| Místo úmrtí | Brno, Československo |
| Místo pohřbení | Židenický hřbitov |
| Povolání | kněz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Gross (12. srpna 1906 Oslavany – 6. listopadu 1967 Brno) byl český (resp. moravský) římskokatolický duchovní, perzekvovaný v době druhé světové války.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Na kněze byl vysvěcen 5. července 1930. Po svěcení působil jako kaplan v Moravských Budějovicích a jako katecheta v Jemnici a v Brně. Během druhé světové války byl v letech 1940–1945 vězněn v koncentračních táborech v Mittelbau-Dora, Buchenwaldu, Breslau a v Osvětimi. Vzhledem k utrpení prožitému v těchto koncentračních táborech a v dobré víře v potřebu mírového úsilí se stal aktivním členem Mírového hnutí katolického duchovenstva (MHKD), ve kterém zastával až do konce života řadu významných funkcí. Jeho úmysly však i přes toto členství byly zcela čisté, byl přesvědčen o správnosti svého konání, nikomu neublížil. Za léta strávená v koncentračních táborech si vytvořil s některými spoluvězni hluboké vazby a po válce, když se mnozí z těchto dostali k moci, vztahy z let nacistického věznění přetrvaly. [1] Od roku 1954 byl administrátorem farnosti v Brně-Židenicích a díky jeho přímluvě do farnosti přišel jako kaplan nedávno propuštěný kněz František Baťka. Tato zdánlivě nesourodá dvojice duchovních působila společně v této brněnské farnosti třináct let. Během této doby byly do kostela pořízeny nové zvony i nové varhany. Došlo také k úpravě liturgického prostoru a hlavního oltáře.
Na podzim 1963 se zúčastnil jako člen doprovodu českých a slovenských biskupů druhé části zasedání II. vatikánského koncilu.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BAŤKA, Stanislav. Pronásledování katolických kněží v Československu 50. let na příkladu kněze Františka Baťky. Praha, 2016. 106 s. diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra církevních dějin a dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Parma, Ph.D.. s. 37–39. Dostupné online.
- ↑ Stanislav Balík. Kdo nás reprezentoval na koncilu? [online]. katyd.cz [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 73–74.
- František Vašek – Vladimír Černý – Jan Břečka, MÍSTA ZKROPENÁ KRVÍ. KOUNICOVY STUDENTSKÉ KOLEJE V BRNĚ V LETECH NACISTICKÉ OKUPACE 1940–1945, Brno 2015, ISBN 978-80-86736-41-9.