Josef Frejka (chemik)
| prof. PhDr. Josef Frejka | |
|---|---|
| Narození | 2. prosince 1886 Útěchovice pod Stražištěm  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. července 1957 (ve věku 70 let) nebo 10. července 1957 (ve věku 70 let) Hranice  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | chemik a učitel |
| Rodiče | Josef Frejka[1] |
| Příbuzní | Norbert Frejka bratr Bedřich Frejka (ortoped) bratr Otto Frejka bratr Jiří Frejka bratr Marie Pročkeová sestra Josef Frejka děd |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Frejka, křtěný Josef Norbert František (2. prosince 1886 Útěchovice pod Stražištěm[2] – 11. července 1957 Hranice), byl český chemik, zakladatelská osobnost brněnské Přírodovědecké fakulty, ředitel Ústavu organické chemie, děkan v letech 1929–1930 a 1939–1940.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze lesnické rodiny, jeho otec Josef Frejka byl lesním správcem v Útěchovicích, matka Kateřina, rozená Hájková, pocházela z Červené Řečice.[3] Měl pět sourozenců, mimo jiné bratra Jiřího, divadelního režiséra, nebo Bedřicha, ortopeda.[4]
Maturoval v roce 1905 na klasickém gymnáziu v Praze. Následně studoval biologii a chemii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1910 získal doktorát. Poté začal pracovat jako asistent v Ústavu organické chemie. V letech 1919 až 1920 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Ženevě.[4]
Po návratu do Prahy se v roce 1919 habilitoval a o rok později přešel na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity do Brna. Zde působil od roku 1920 jako mimořádný profesor organické chemie, od roku 1927 pak jako řádný profesor. Vybudoval zde a dlouhodobě vedl Ústav anorganické chemie. V letech 1928 až 1929 a 1939 až 1940 byl děkanem fakulty.[4]
Během uzavření českých vysokých škol za druhé světové války pracoval v laboratořích psychiatrické a ortopedické kliniky v Nemocnici u sv. Anny. Po válce přednášel organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1945–1951). V roce 1951 se vrátil do Brna, kde byl jmenován profesorem na Chemické fakultě nově založené Vojenské technické akademie Antonína Zápotockého.[4]
Byl aktivním členem Československé společnosti chemické, francouzské Société de Chimie Industrielle či britské Society of Chemical Industry. Ve své vědecké kariéře se zaměřoval na organickou a farmaceutickou chemii a biochemii, mimo jiné na přípravu a analýzu chemického složení pryskyřičných kyselin a výzkum vlivu farmaceutických výrobků na organismus. Aktivně se zabýval také aplikovaným výzkumem a působil jako technický některých chemických podniků.[4]
V roce 1916 se oženil s Marií Hennigerovou z Eberku.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottova encyklopedie nové doby, heslo Frejka Josef. Svl 3, str. 738
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Třeboň, Matrika narozených Velká Chyška 9A, s.20. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Josefa Frejky farnost Velká Chyška
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-05-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e FREJKA Josef 2.12.1886-11.7.1957 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-05-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Frejka (chemik)
- Databáze Národní knihovny ČR, Frejka, Josef, 1886-1957
- Josef Frejka v informačním systému abART
- Encyklopedie Brna
