Přeskočit na obsah

Josef Chmelíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. P. Josef Chmelíček
Základní informace
Narození22. března 1823
Náměšť nad Oslavou, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. března 1891 (ve věku 67 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánryduchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, učitel a kněz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Chmelíček (22. března 1823 Náměšť nad Oslavou[1]15. března 1891 Brno[2]) byl český kněz, teolog, hudební skladatel, pedagog a spisovatel.

V mládí zpíval v kapele hraběte Haugvice. S hraběcí rodinou Dietrichsteinů, která vlastnila zámek v Boskovicích hodně cestoval po světě a naučil se hlavní evropské jazyky. Mluvil německy, anglicky, francouzsky, španělsky i italsky. Své poznatky z cest literárně zpracoval.

Studoval na gymnáziu v Hornu v Dolních Rakousích a vyšší stupeň pak v Brně. V Brně pak pokračoval studiem bohosloví. V roce 1847 byl vysvěcen na kněze. Na univerzitě ve Štýrském Hradci získal doktorát z filozofie.

V letech 18661868 byl kaplanem ve Křtinách, později v Doubravici a na zámku v Boskovicích. Poté, co zámek převzal rod Mensdorff-Pouilly, stal se i učitelem náboženství v rodině hraběte. Roku 1866 byl také jmenován profesorem hudby na teologickém ústavu brněnské diecéze. Byl členem výboru Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě, členem výboru Dědictví sv. Cyrila a Methodia, Vídeňského spolku pro zvelebení a rozšíření přesné hudby kostelné a Císařské královské moravské slezské společnosti pro zvelebení hospodářství a rozmnožení znalosti přírody a vlasti. Jako biskupský rada působil také v Peggau ve Štýrsku.

Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě zřídila, a do roku 1918 i vedla, Varhanickou školu v Brně, jejímž ředitelem byl Leoš Janáček. Janáček chtěl dokonce získat prof. Chmelíčka jako učitele dějin hudby. K tomu však nikdy nedošlo. Nicméně Chmelíček až do roku 1889 vykonával funkci inspektora Varhanické školy, účastnil se jejích veřejných koncertů a závěrečných zkoušek. Ve sbírce 1500 fug, kterou sestavil, byly nalezeny tři ztracené klavírní fugy, jejichž autorem je právě Leoš Janáček.

Byl i zručný praktický hudebník. Hrál na řadu hudebních nástrojů, zejména měl v oblibě varhany. Měl neuvěřitelnou hudební paměť. Během své cesty po Svaté zemi odposlouchal a do not zaznamenal řadu několikajazyčných obřadních zpěvů, provázejících bohoslužby a procesí různých vyznání.

Svou bohatou knihovnu věnoval knihovně biskupského alumnátu v Brně (celkem 389 spisů o 620 svazcích).

Hudbě se věnoval i jeho bratr Jan Chmelíček (18251891), hudební skladatel, teolog a pedagog.

Chrámová hudba

[editovat | editovat zdroj]

Jako skladatel se věnoval téměř výhradně chrámové hudbě. Zkomponoval více než 30 mší, četná ofertoria a další drobnější chrámové skladby. V oblibě měl zejména přesný kontrapunkt a jako formu fugu. Sám zkomponoval na 600 fug a sestavil sbírku fug různých autorů Liber fugarum, která v 17 svazcích obsahuje opisy více než 1500 skladeb. Ve své závěti tuto sbírku odkázal cisterciácké klášterní knihovně v Reinu.

Komponoval rovněž kantáty na církevní motivy, např. Vánoce a je autorem monumentální světské kantáty Čtvero ročních období.

Svými písněmi přispěl do kancionálu Cesta k věčné spáse.

Literární dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Cesta do Francouz a Špaňhel, 3 díly, Brno, 1869–1873
  • Cesta do swaté země, již vykonal a sepsal Josef Chmelíček, 2 díly, Brno 1865

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hermann Heller: Mährens Männer der Gegenwart: Biographisches Lexikon (Dichter, Schriftsteller, Journalisten, Musiker, Maler, Bildhauer, Schauspieler), Brno, 1892
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A–K, Brno, 1937
  • Silvestra Ondráčková: Kancionál Cesta k věčné spáse jako hymnologický pramen, Masarykova Univerzita, Filosofická fakulta, Ústav hudební vědy, Bakalářská práce, 2007 (dostupné na [1])

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]