Josef Císařovský (malíř)
| Josef Císařovský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. července 1926 Hostouň  Československo |
| Úmrtí | 16. července 2017 (ve věku 90 let) Česko |
| Povolání | výtvarník, historik, estetik, malíř, sochař, kovář, historik umění, publicista, učitel a teoretik umění |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Císařovský (21. července 1926 Hostouň u Kladna — 16. července 2017) byl český malíř, historik umění, estetik, vysokoškolský pedagog, sochař a umělecký kovář. Byl signatářem Charty 77.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Hostouni nedaleko Kladna [1]. Během nacistické okupace byl očitým svědkem transportů Židů do koncentračních táborů a vyhlazení Lidic, ležících nedaleko Hostouně, což jej přimělo se roku 1943 připojit k protinacistickému odboji. Vystudoval dějiny umění v Sovětském svazu, posléze žil v Praze, kde se věnoval publikační činnosti a malbě.
Po roce 1968[editovat | editovat zdroj]
Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se s rodinou odstěhoval na venkov, kde se živil jako chovatel ovcí. Z politických důvodů mu bylo znemožněno publikovat. Stýkal se s osobnostmi domácího protirežimního disentu a po vzniku Charty 77 ji podepsal. To jej vystavilo dalším perzekucím, byl například vyřazen z Českého fondu výtvarného umění, což mu znemožnilo prodávat své obrazy, sledovala jej StB.
Po Sametové revoluci byla pak uspořádána řada výstav jeho děl, mimo Prahy např. v Rabasově galerii v Rakovníku. Od roku 1990 také jako prezident vedl nově založený Evropský kulturní klub, organizaci na podporu nově umožněné vzájemné kulturní spolupráce v Evropě.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Josef Císařovský zemřel 16. července 2017 ve věku 90 let.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
V rámci své publicistické tvorby se věnoval především československé meziválečné avantgardě, dílu estetika a teoretika umění Otokara Hostinského či sochaře Otto Gutfreunda. Ve svých obrazech se zaměřoval především na náměty rodného kraje (Hostouň a okolí) či portréty domácích a světových osobností 20. století. Výtvarně se rovněž podílel na vzniku okenních vitráží chrámu sv. Petra a Pavla v Mělníku či na ozdobných prvcích dřevěného kostela sv. Jana Křtitele v Českém Jiřetíně.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Lvi -
Barrandov -
Autoportrét -
Sova -
Zrcadla
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ „Jdu po stopě.“ Reportér Radiožurnálu pátrá po autorovi tajemných legionářských obrazů. Radiožurnál [online]. 2020-06-21 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Císařovský na Wikimedia Commons - Lidové noviny (2017)
- Dokument ČT
- Josef Císařovský v informačním systému abART
- Rabasova galerie Rakovník
