Josef Ženíšek
| Josef Ženíšek | |
|---|---|
 ak. mal. Josef Ženíšek | |
| Narození | 4. září 1855 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. listopadu 1944 (ve věku 89 let) Praha-Královské Vinohrady  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov Oddělení 9 Číslo hrobu 32 |
| Povolání | malíř |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Ženíšek, křtěný Josef František (4. října 1855 Praha[1] – 19. listopadu 1944 Praha-Královské Vinohrady[2]), byl český akademický malíř, portrétista, kreslíř a ilustrátor.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Praze na Novém Městě v rodině krejčovského tovaryše Johanna Ženíška a jeho ženy Anny rodem Zounkové.[1] Základní vzdělání získal ve škole obecné a později navštěvoval večerní školu[3] v rodném městě. Svůj nesporný umělecký talent završil Josef Ženíšek studiem na pražské malířské akademii, kde se školil v letech 1872 až 1876 u prof. Antonína Lhoty a Emanuela Roma v atelierech Antiky.[3] Následně se odebral do Mnichova, kde navštěvoval tamější malířskou akademii. Po ukončení studií podnikl studijní cesty do Paříže a Říma.
V roce 1882 přesídlil z Mnichova do Drážďan, kde se záhy oženil s Františkou Hollmannovou a později s ní měl tři děti, syna Franze (*1884) a Johanna (*1886) a dceru Josefinu (1888).[4] Zde krom jiných namaloval pro Düsseldorfskou uměleckou výstavu obraz "Jaro", který byl ihned zakoupen do New Yorku. Následně zde vytvořil i větší obrazy a kompozice, jako např. "Letní večer" a genre "Děvče hrající si s kočičkou". Časem tento druh tvoření opustil, navrátil se k portrétům a vytvořil celou řadu rozkošných dívčích hlav, které byly většinou zakoupeny do Ameriky.
V roce 1891 přesídlil do Prahy, kde se zaměstnával převážně portrétováním. Svůj ateliér měl u vdovy po sochaři Boh. Schnirchovi na Královských Vinohradech ve Schnirchově domě v Mikovcově ulici č.p. 548/5.
Zemřel při převozu do vinohradské nemocnice 19. listopadu 1944 poté, co ho na Vinohradech přejela tramvaj.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Josef Ženíšek se stal známým svými dívčími portréty, které byly v českých a německých časopisech[5] a na pohlednicích hojně reprodukovány. Také maloval a vystavoval žánrové kompozice a podobizny.
Namaloval řadu podobizen z přední pražské společnosti a mnoha dalších osobností, jako např. Jar. Vrchlického, B. Smetany, Ant. Dvořáka, poslance doktora Herolda, inž. Kaftana a F.Palackého.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Cikánka -
Děvče z Hané -
Venkovská dívka, 1914 -
Dívka s králíčky, před 1935 -
Portrét muže, 1902 -
Portrét dívky s čelenkou, 1914
.jpg)
.jpg)
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Kolektivní
[editovat | editovat zdroj]- 1893 Umělecká beseda: 5. vánoční výstava, Spolkové místnosti Umělecké besedy, Praha
- 1895 Umělecká beseda: Jarní výstava, Topičův salon, Praha
- Umělecká beseda: 7. vánoční výstava, Topičův salon, Praha
- 1896 Výstava českých akvarelistů, Topičův salon, Praha
- Umělecká beseda: 8. vánoční výstava, Topičův salon, Praha
- 1921 Výstava originálů českých malířů ze soukromého majetku v Hradci Králové, Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové, Hradec Králové
- 1984 Antonín Dvořák ve výtvarném umění, Zámek Nelahozeves, Nelahozeves
- 1986 Portrétní tvorba 19.-20. století, Městské muzeum, Čelákovice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Josefa Ženíška farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ a b Tragická smrt Josefa Ženíška. Polední list. 1944-11-21, s. 2. Dostupné online. ISSN 1804-8838. (dostupné online po registraci)
- ↑ a b AVU Praha, Matrika frekventantů 1875, Josef Ženíšek Dostupné online
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Ženíšek Josef (1855) s rodinou (Ženíšek (Hollmann) Fransisca (1860) Drážďany, Ženíšek Franz (1884) Drážďany, Ženíšek Johann (1886) Drážďany, Ženíšek Josefine (1888) Mnichov)
- ↑ Rozkvět obrázkový čtrnáctideník, Datum vydání 25.11.1911, Číslo 22, Josef Ženíšek, namlouvání
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 1868 Volavka Vojtěch Josef , České malířství a sochařství 19. stol, Státní pedagogické nakladatelství,n.p., Praha
- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2000 Hlas domova 2 (Výtvarné umění a architektura našeho Polabí), Městské muzeum a galerie, Břeclav
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Ženíšek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Ženíšek
- Databáze Národní knihovny ČR, Ženíšek, Josef, 1855-1944
- Josef Ženíšek v informačním systému abART
- Encyklopedie Prahy 2, kulturně historické dědictví, Josef Ženíšek (Vinohrady)
