Přeskočit na obsah

Joschka Fischer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Joseph Martin Fischer
Joschka Fischer v květnu roku 2014
Joschka Fischer v květnu roku 2014
12. vicekancléř a
10. ministr zahraničí
Spolkové republiky Německo
Ve funkci:
1998 – 2005
PrezidentRoman Herzog

Johannes Rau

Horst Köhler
KancléřGerhard Schröder
PředchůdceKlaus Kinkel
NástupceFranz Müntefering
Stranická příslušnost
ČlenstvíSvaz 90/Zelení

Rodné jménoJoseph Martin Fischer
Narození12. dubna 1948 (76 let)
Gerabronn
Národnostněmecká
ChoťMinu Barati (od 2005)
SídloGrunewald (od 2006)
Alma materŠkola Johannese Gutenberga
Zaměstnánípolitik
Profesepolitik, spisovatel literatury faktu, lobbista, atlet, podnikový konzultant, vysokoškolský učitel a ochránce životního prostředí
Náboženstvíkatolická církev
Oceněníčestný doktor Haifské univerzity (2002)
Buber-Rosenzweigova medaile (2003)
Leo Baeckova cena (2004)
cena Gottlieba Duttweilera (2004)
Čestný doktorát univerzity v Tel Avivu (Izrael) (2006)
… více na Wikidatech
PodpisJoseph Martin Fischer, podpis
CommonsJoschka Fischer
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeho erb, který si roku 2004 nechal vytvořit a posléze registrovat.

Joseph Martin "Joschka" Fischer (12. dubna 1948, Gerabronn, Württembersko-Bádensko, Německo) je německý levicový politik, dlouholetý čelný představitel německých Zelených a v letech 1998–2005 spolkový ministr zahraničí. Ve své době byl nejoblíbenějším politikem Německa.

Pocházel z rodiny maďarských Němců z Budakeszi, kteří se roku 1946 vystěhovali do Německa; jeho otec byl řezník. Jeho přezdívka „Joschka“ pochází z maďarského Jóska (domácí podoba jména József = Josef).

Nedokončil střední školu a v mládí vystřídal řadu málo placených zaměstnání. Od roku 1967 se účastnil mládežnického protestního hnutí. Koncem 70. let se přiklonil k environmentalismu a byl při formování strany Zelených v Hesensku, kde pak v 80. a 90. letech působil jako zemský poslanec a vystřídal i několik ministerských postů.

Jeho politickým vrcholem byl úřad spolkového ministra zahraničí a vicekancléř ve vládách Gerharda Schrödera. Byl zastáncem evropské federalizace. Své funkce opustil po volební porážce levicové koalice roku 2005. Ukončil aktivní politickou kariéru a pak působil jako pedagog na univerzitě v USA.

Od roku 2009 Fischer působí jako poradce při stavbě plynovodu Nabucco.[1]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]