Jolanda Bretaňská

Jolanda Bretaňská
hraběnka z Penthrièvre, Porhoetu, La Marche a z Angoulême
Narození	konec 1218 Dreux
Úmrtí	10. října 1272 Bouteville
Pohřbena	klášter Villeneuve
Sňatek	leden 1236
Manžel	Hugo XI. z Lusignanu
Potomci	Hugo XII. z Lusignanu Vít z Lusignanu Geoffroy z Lusignanu Alice z Lusignanu Marie z Lusignanu Isabela z Lusignanu Jolanda z Lusignanu
Rod	Dreux
Otec	Petr I. Bretaňský
Matka	Alice z Thouars
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jolanda Bretaňská (francouzsky Yolande de Bretagne, Yolande de Dreux, 1218, Dreux – 10. října 1272, Bouteville) byla hraběnka z Penthrièvre, Porhoetu, La Marche a z Angoulême. Společně s oběma rodiči a starším bratrem je zobrazena na vitráži jižní rozety v katedrále v Chartres, které byl její otec štědrým donátorem.

Život

Jolanda na nákresu vitráže z katedrály v Chartres

Narodila se na konci roku 1218 jako dcera Petra z Dreux a bretaňské dědičky Alice, dcery Víta z Thouars. Matka zemřela při porodu třetího potomka a ovdovělý Petr z Dreux se stal poručníkem malého Jana, budoucího bretaňského vévody. Po smrti francouzského krále Ludvíka VIII. byl jedním z nespokojených buřičů, jež organizovali vzpoury proti regentské vládě královny vdovy.

Jolanda byla jako potenciální bretaňská dědička žádanou nevěstou a otec se ji opakovaně snažil provdat za své politické spojence, což se nezamlouvalo francouzské královně. Již v dětském věku byla zaslíbena mladému anglickému králi Jindřichovi III. Ke svatbě na nátlak královny vdovy nedošlo, děvčátko bylo v domácím vězení, Jindřich se tak nevěsty nedočkal a zasnoubení bylo zrušeno. Druhým snoubencem se stal v březnu 1227 francouzský princ Jan. Zasnoubení skončilo jeho smrtí v roce 1232. Potřetí byla Jolanda zasnoubena s ovdovělým Theobaldem IV. ze Champagne. Ani k tomuto sňatku po zásahu královny nedošlo.

Až v lednu 1236 byla Jolanda provdána za Huga z Lusignanu, syna otcova stejnojmenného spojence a bývalé anglické královny Isabely z Angoulême. Jako věno obdržela hrabství Penthièvre, Porhoet a panství Fère-en-Tardenois, Chailly a Longjumeau. Hugo zdědil po matčině smrti roku 1246 hrabství Angoulême a roku 1249 se společně s otcem a tchánem se připojil k křížové výpravě. Otec padl v červnu téhož roku u Damietty a samotný Hugo 6. dubna 1250 v bitvě u Fariskuru.

Jolanda se stala regentkou po dobu nezletilosti nejstaršího syna, kterého díky jeho účasti na další křížové výpravě francouzské koruny přežila. Zemřela v pokročilém věku na hradě v Bouteville a byla pohřbena po boku předků v cisterciáckém klášteře Villeneuve u Nantes.

Potomci

• Hugo XII. z Lusignanu (1235/1240 – 1270) ∞ 1254 Johana z Fougères
• Vít z Lusignanu († 1288/89)
• Geoffroy z Lusignanu († 1264)
• Alice z Lusignanu (1236 – 1290) ∞ Gilbert z Clare, hrabě z Gloucesteru
• Marie z Lusignanu (1242 - 1266), ∞ Robert z Ferrers, 6. hrabě z Derby
• Isabela z Lusignanu (1248–1304) ∞ Mořic z Belleville
• Jolanda z Lusignanu († 1305) ∞ Petr I. z Preaux

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jolanda Bretaňská na Wikimedia Commons
• Jolanda s bratrem na vitráži pod jižní rozetou katedrály v Chartres^{[nedostupný zdroj]}

Paní z Lusignanu
Předchůdce: Isabela z Angoulême	1249–1250 Jolanda Bretaňská	Nástupce: Johana z Fougères

Hraběnka z Angoulême
Předchůdce: Hugo z Lusignanu	1246–1250 Jolanda Bretaňská	Nástupce: Johana z Fougères

Hraběnka z La Marche
Předchůdce: Isabela z Angoulême	1249–1250 Jolanda Bretaňská	Nástupce: Johana z Fougères

hraběnka z Penthièvre Jolanda 1237–1272

Nástupce: Jan I.

hraběnka z Porhoëtu Jolanda 1237–1272

Nástupce: Jan I.