John Simmons Barth
| John Simmons Barth | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 27. května 1930 Cambridge |
| Úmrtí | 2. dubna 2024 (ve věku 93 let) Bonita Springs |
| Povolání | spisovatel, romanopisec a vysokoškolský učitel |
| Alma mater | Juilliard School Univerzita Johnse Hopkinse |
| Témata | literatura a Postmodernismus |
| Ocenění | Národní knižní cena za beletrii (1973) PEN/Malamud Award (1998) společník Americké akademie umění a věd |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John Simmons Barth [Bárs] (27. května 1930, Cambridge, Maryland, USA – 2. dubna 2024, Bonita Springs, Florida[1]) byl americký spisovatel.
J. Barth se narodil v Cambridge v Marylandu, kde začal i studovat, studia dokončil na Johns Hopkins University, kde získal titul mistr svobodných umění (M.A.). Poté přednášel na několika amerických vysokých školách (např. University at Buffalo, The State University of New York). V roce 1995 odešel do důchodu.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Barth svou kariéru zahájil dvěma krátkými romány The Floating Opera (1956) a Na konci cesty (1958), které se zabývaly kontroverzními tématy, v prvním případě sebevraždou a ve druhém potratem. Šlo ještě o přímočaré příběhy.
Román The Sot-Weed Factor (1960) byl literárním skokem v podobě osmisetstránkového parodického eposu o kolonizaci Marylandu založeném na skutečném básníkovi jménem Ebenezer Cook, který napsal báseň se stejným názvem. The Sot-Weed Factor bylo rozsáhlé, volně vystavěné dílo s mnoha odbočkami a příběhy v rámci příběhů.
Další knihu, Giles Goat-Boy (1966), lze popsat jako fiktivní evangelium o napůl člověku, napůl kozlovi, který objeví svou lidskost a stane se spasitelem na univerzitě, která alegoricky ztělesňuje celý vesmír.
Sbírka povídek Lost in the Funhouse (1968) a sbírka novel Chimera (1972) byly typickými ukázkami využití metafikce, stavějící do popředí proces psaní. V další knize nazvané LETTERS (1979) spolu prostřednictvím dopisů vzájemně komunikovali Barth a postavy z jeho předchozích šesti knih.
Během psaní těchto knih Barth uvažoval o teoretických problémech psaní beletrie, nejvýznamněji pak v eseji The Literature of Exhaustion (Literatura vyčerpanosti) (1967), která byla obecně považována za prohlášení o „smrti románu“, ačkoli sám autor tuto interpretaci zmírňoval.
Jeho próza i nadále balancuje mezi postmoderním uvědomováním si vlastní existence a hrou se slovy na straně jedné a tradičními literárními postupy typickými pro klasické i současné vyprávění na straně druhé. Například v románu The Tidewater Tales (1987) sledujeme spisovatele potýkajícího se s autorským blokem, který se s těhotnou manželkou plaví na jachtě po zátoce Chesapeake a mimo jiné se setkávají s Odysseem, donem Quijotem či Šeherezádou.
V roce 2020 vydalo nakladatelství Dokořán román Na konci cesty (přel. Jaroslav Hronek). Šlo o vůbec první knižní vydání Barthova díla v češtině.
Seznam děl
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je John Simmons Barth
- The Floating Opera (Plovoucí opera) – (1956) – nominace na National Book Award
- The End of the Road – (1958), česky Na konci cesty (Dokořán 2020), přeložil Jaroslav Hronek
- The Sot-Weed Factor (Dodavatel ohlupujícího býlí) – (1960)
- Giles Goat-Boy (Giles, pasáček koz) – (1966)
- Lost in the Funhouse: Fiction for Print, Tape, Live Voice (Ztracen v panoptiku: Fikce pro tisk, zvukový pásek, živý hlas) – (1968) – nominace na National Book Award
- Chimera (Chiméra) – (1972) – získala National Book Award
- LETTERS: A Novel (DOPISY: Román) – (1979)
- Sabbatical: A Romance (Akademická dovolená: Romance) – (1982)
- The Tidewater Tales: A Novel (Slapové příběhy: Román) – (1987)
- The Last Voyage of Somebody the Sailor (Poslední plavba Kohosi, námořníka) – (1991)
- Once upon a Time: A Floating Opera (Bylo nebylo: Plovoucí opera) – (1994)
- On with the Story (Pokročme v příběhu) – (1996)
- Coming Soon!!! A Narrative (Již brzy!!!: Příběh) – (2001)
- The Book of Ten Nights and a Night: Eleven Stories (Kniha deseti a jedné noci: Jedenáct povídek) – (2004)
- Where Three Roads Meet: Novellas (Kde se tři cesty sbíhají: Novely) – (2005)
Esejistické sbírky:
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ John Barth, Writer Who Pushed Storytelling’s Limits, Dies at 93 [online]. The New York Times, April 2, 2024 [cit. 2024-04-02]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu John Simmons Barth na Wikimedia Commons - Informační centrum - anglicky
