Johann Gruss
| Johann Gruss | |
|---|---|
| Narození | 22. listopadu 1790 Pšov |
| Úmrtí | 8. srpna 1855 (ve věku 64 let) Litoměřice |
| Povolání | malíř |
| Příbuzní | Anton Gruss (bratr), Johan Gruss mladší (syn), Julius Theodor Gruss (syn) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Johann Gruss, též psán Jan (22. listopadu 1790 Pšov[1] – 8. srpna 1855 Litoměřice[2]) byl český malíř.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině sedláka Johanna Grusse a jeho manželky Rosálie, rozené Novákové.[1] Jeho bratr Anton Gruss (1803–1872) byl též malíř. Malíři se stali i jeho synové Johann Gruss ml. (1821[3]–1901)[pozn. 1] a Julius Theodor Gruss (1825–1865). Syn Johann byl konzervátorem Památkové komise a ředitelem muzea Památkového spolku.
Ze střední školy nastoupil do semináře v Praze, kde krátce před vysvěcením začal mít pochyby o další kněžské dráze. Přerušil na rok studium, poskytl delší prázdniny, které měl strávit jako korepetitor synů notáře Richtera ve Varnsdorfu, a poté se rozhodnout. Od roku 1806 byl studentem pražské Akademie, studium nedokončil.[4] Stal se učitelem kreslení ve Varnsdorfu, tvořil portréty svých přátel. Dne 26. října 1819 se ve Neufranzenthalu (nyní Varnsdorf[pozn. 2]) oženil s Elisabeth Stolleovou.[5]
V Litoměřicích se usadil na konci 20. let.[6] se stal vlastníkem domu č. 356, kde také zemřel.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Ve svém díle byl Johann Gruss ovlivněn Augustem Piepengagenem, jehož styl napodoboval.[7] Maloval portréty a náboženské (oltářní) obrazy.
Kostelní obrazy
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Michaela archanděla (Dolní Poustevna): Svatý Jan Nepomucký (1826), nahrazen obrazem sv. Michaela archanděla
- Kostel svatého Otmara (Hoštka): Vzkříšení Lazara (1832)
- Kostel svatého Michaela archanděla (Tušimice): obraz na hlavním oltáři
- Kostel svaté Anny (Jeřmanice): Sv. Maří Magdalena, sv. Kateřina, sv. Jan Nepomucký (kolem 1836), Panna Maria Pomocná (1841). V Soupisu památek z roku 1977 je Grussovo dílo v Jeřmanicích označeno jako "nezdařené".[8]
- Kostel svaté Heleny (Krásný Les): Sv. Helena na hlavním oltáři (1841)
- Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice): čtyři obrazy evangelistů na pravé straně presbytáře (1844)
- Kostel svatého Vendelína (Perštejn): křížová cesta (1849)
- Biskupská rezidence v Litoměřicích: Tři božské ctnosti (připisováno) (kolem 1850)
- Kostel Zvěstování Panny Marie (Litoměřice): Dva obrazy v kapli sv. Jana Nepomuckého (nedatováno)
Soupis byl vypracován na základě údajů ve čtyřdílném kompendiu Umělecké památky Čech, v nakladatelství Academia vycházelo v letech 1977–1982. Odráželo stav na konci 60. let 20. století. Proto není jisté, zda se obrazy na uvedených místech ještě nacházejí nebo byly zničeny. Obec Tušimice zanikla v roce 1972. Není vyloučené, že je Gruss autorem dalších kostelních obrazů.
Gruss se rovněž zúčastnil pražské umělecké výstavy v roce 1827. Vystavil zde obraz Dobročinnost svaté Alžběty Durynské, vytvořený pro dívčí školu v České Lípě.[9]
Rekonstrukce Růžencové slavnosti
[editovat | editovat zdroj]V letech 1839–1841 rekonstruoval Růžencovou slavnost Albrechta Dürera. Při rekonstrukci rozpadajícího se obrazu se neřídil exitujícími kopiemi, je proto zčásti považován za domalbu 19. století a Grussova práce za částečné poškození původní malby.[10][pozn. 3] Jako zajímavost bývá např. uváděno, že přemaloval i mouchu, kterou Dürer umístil jako zábavný detail na Madonino koleno.[11]
Kromě Růžencové slavnosti restauroval Gruss v roce 1851 také oltářní obrazy v kostele svaté Kateřiny v Bořislavi.[12]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Svatý Prokop (soukromá sbírka, 1845) -
Zřícenina hradu Kamýk (1840) -
Neznámá rodina (připsáno Johannu Grussovi, miniatura, asi 1820)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, Pšov 1784-1816, snímek 7. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Matrika zemřelých, Litoměřice 1841-1855, snímek 241. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených Varnsdorf, 1811-1824, snímek 224. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online.
- ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci.
- ↑ Matrika oddaných Franzenthal, 1817-1833, snímek 7. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online.
- ↑ KOTYZA, Oldřich; TOMAS, Jindřich. Dějiny města Litoměřic. [s.l.]: Město Litoměřice, 1997. 480 s. ISBN 80-85433-48-6. S. 399.
- ↑ JIŘÍK, František Xaver. Vývoj malířství českého ve století 19.. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1909. Dostupné online. S. 68.
- ↑ POCHE, Emanuel (ed). Umělecké památky Čech I. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 585.
- ↑ Dějiny českého výtvarného umění III/1, 1780–1890. Praha: Academia, 2001. 470 s. ISBN 80-200-0735-0. S. 106.
- ↑ ROUŠAROVÁ, Jana. Pozadí vzniku, předlohy a ikonografie Dürerovy Růžencové slavnosti. České Budějovice, 2009. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Hynek Látal. s. 9. Dostupné online.
- ↑ Růžencová slavnost Albrechta Dürera měla své mouchy. ČT 24. 2021-05-21. Dostupné online.
- ↑ SITTE, Franz. Na slunné straně Milešovky. Teplice: Římskokatolická farnost –děkanství Teplice, 2011. 152 s. ISBN 978-80-86467-43-6. S. 35.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci.
- Allgemeine Deutsche Biographie 10.. [s.l.]: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften/Wikisource, 1879. Dostupné online. Kapitola Gruss Anton, s. 66. (německy) Dostupné online po registraci.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Gruss na Wikimedia Commons
