Přeskočit na obsah

Joe Hartmann

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Ing. Joe Hartmann
Joe Hartmann (cca 1935)
Joe Hartmann (cca 1935)
Rodné jménoJosef Hartmann
Narození19. dubna 1901
Kostelec nad Labem Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1975 (ve věku 73–74 let)
USAUSA USA
Národnostčeská
Znám jakoCukrový král
Ocenění
  • Československý válečný kříž 1939
  • Československá vojenská medaile Za zásluhy I. stupně
  • Pamětní kříž Weidmannovy odbojové skupiny II. třídy
  • Pamětní odznak Svazu osvobozených politických vězňů
  • Pamětní odznak 1938
  • Záslužný odznak 1945
ChoťVěra Hartmannová (roz. Preissová)
PříbuzníJaroslav Preiss (tchán)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joe Hartmann (rozený jako Josef Hartmann, 19. dubna 1901 Kostelec nad Labem – okolo 1975 Spojené státy americké) byl český podnikatel, cukrovarník, chemik a odborný spisovatel, člen protinacistického odboje během druhé světové války. Významně se, posléze jako předseda České společnosti pro průmysl cukerní a následně jako generální ředitel Akciovou společnost pro obchod cukrem, podílel na rozvoji oboru českého cukrovarnictví v období První republiky, i prostřednictvím svých obchodních kontaktů ve Spojených státech. Patřil ve své době také k nejbohatším podnikatelům v Československu a díky svému obchodnímu a odbornému umu si tak vysloužil přezdívku Cukrový král.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kostelci nad Labem nedaleko Brandýsa v rodině cukrovarnického odborníka Richarda Hartmanna, a Anny, rozené Morávkové. Otec pocházel z Brna, v době Josefova narození v rozsáhlém kosteleckém cukrovaru, a později se později stal ředitelem rozsáhlé cukrovarnické společnosti Schoellerovy cukrovary v Praze. Josef získal dobré vzdělání v Praze, a následně také v západní Evropě (Německo, Francie, Belgie), kde absolvoval chemicko-technologická vysokoškolská studia zakončená doktorátem. Následně absolvoval pracovní praxi v cukrovarnictví, mj. v USA. Nadále pak převážně užíval anglickou podobu svého křestního jména, Joe.

V Československu

[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku Československa působil v Praze ve společnosti Schoellerovy cukrovary v Praze, kde působil ve vedoucí pozici jeho otec. Oženil se s Věrou Preissovou, nejmladší ze tří dcer bankéře Jaroslava Preisse, ředitele Živnostenské banky, politika a mj. spolupracovníka prezidenta T. G. Masaryka. Roku 1925 pak stanul v čele České společnosti pro průmysl cukerní, dceřiné společnosti Živnobanky. Ta byla pod jeho vedením roku 1934 nebo 1935 přeměněna na Akciovou společnost pro obchod cukrem, tehdy nejsilnější československou a exportní společnost. Hartmann pak dopomohl ke kontaktům v západní Evropě a také v Spojených státech amerických. Rovněž se přátelil v Americe pobývajícím Janem Masarykem. S Věrou se roku 1931 rozvedl.

Proslul jako význačná a známá osoba prvorepublikového života nejvyšších společenských vrstev. Byl majitelem rozsáhlých pozemků u Lomnice v Jeseníkách, někdejšího Lichtenštejnského panství, kde jej mj. navštěvoval Jan Masaryk.[1] Sepsal rovněž několik děl odborné cukrovarnické literatury a zastával řadu funkcí v cukrovarnických spolcích a organizacích. Rovněž se roku 1933 podílel na založení Sdružení přátel Moderní galerie.

Koncem 30. let byla krátce jeho milenkou herečka Adina Mandlová.[2] Té Hartmann darem zakoupil luxusní norkový kožich, ve kterém pak Mandlová hrála ve slavném filmu Kristián režiséra Martina Friče po boku Oldřicha Nového.[3] Hartmannovo jméno se rovněž objevovalo v dobovém bulvárním tisku.

Okupace Československa

[editovat | editovat zdroj]

Po obsazení tzv. Druhé republiky armádou nacistického Německa, vzniku Protektorátu Čechy a Morava a vypuknutí druhé světové války byly přerušeny Hartmannovy kontakty v USA, rovněž přišel o své pozemky v Jeseníkách. Po začátku okupace byl Hartmann součástí protinacistického odboje v okruhu premiéra Aloise Eliáše. Zde byl znám pod přezdívkou Cukr či Joe. Po Eliášově zatčení v rámci heydrichiády byl obviněn ze sabotáže, zatčen a krutě vyslýchán gestapem. Hrozil mu trest smrti, byl však posléze propuštěn. V červenci 1942 byl podruhé zatčen a odsouzen na devět měsíců vězení, přičemž nástup byl kvůli špatnému zdravotnímu stavu po výsleších a prvním věznění odložen. Ke konci války se pak skrýval ve Stříbrné Skalici v Posázaví.

Po roce 1945

[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození Československa v květnu 1945 byl zprvu obviněn z kolaborace a souzen, po prokázání odbojové činnosti a na zásah Jana Masaryka byl osvobozen. Posléze obdržel řadu státních vyznamenání, mj. Československý válečný kříž 1939. Oženil se téhož roku s Taťánou Klubalovou, dcerou pražského podnikatele Františka Klubala.

Následně se pokoušel obnovit někdejší obchodní struktury, což přerušil komunistický puč v únoru 1948. Hartmann byl krátce nato zbaven všech svých funkcí a následně začal být se svou rodinou politicky perzekvován, i se svou manželkou se pak musel skrývat, dost možná v prostorách britského velvyslanectví v Praze. V létě 1948 manželé Hartmannovi tajně uprchli do americké okupační zóny v Německu. Následně se pak usadili ve Spojených státech.

Úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

Joe Hartmann zemřel okolo roku 1975 v USA.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pobyty Jana Masaryka v Lomnici. www.lomnickysenk.cz [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ „Ten, kdo si na mě vymyslel poměr s K. H. Frankem, mě chtěl zabít,“ vzpomíná Adina Mandlová | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2018-08-06 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Místo vězení měla Adina Mandlová dostat spíš metál, dohnala totiž až před soud nacistického pohlavára. Způsobila to žárlivost na kolegyni a... kožich | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Joe_Hartmann&oldid=23907874“