Jocelyne
Jocelyne | |
---|---|
Jocelyne (1964) | |
Základní informace | |
Narození | 14. srpna 1951 Tunis, Tunisko |
Úmrtí | 25. června 1972 (ve věku 20 let) Bry-sur-Marne, Francie |
Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
Místo pohřbení | Pantinský hřbitov |
Žánry | pop music, yé-yé, šanson |
Povolání | zpěvačka |
Nástroje | hlas |
Aktivní roky | 1964–1972 |
Vydavatelé | Philips Records, CBS, Disques Mouloudji |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jocelyne, rodným jménem Jocelyne Esther Journo (14. srpna 1951 Tunis – 25. června 1972 Bry-sur-Marne), byla francouzská zpěvačka.[1]
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v roce 1951 v rodině zubaře z Tunisu. V roce 1958 se rodina přestěhovala do Champs-sur-Marne.[2] V únoru 1964, kdy vydala své první album, jí bylo pouhých dvanáct a půl roku. Pozornost posluchačů upoutala především díky svému vynikajícímu smyslu pro rytmus a výraznému hlasu, pro který byla tehdy přirovnávána k Brendě Lee, která byla v té době velkou hvězdou v USA. Téhož roku se objevila na pódiu L´Olympia po boku Dalidy a dalších osobností.
Skutečný úspěch přišel s jejím druhým albem, v červnu 1964, na kterém vskutku nazpívala dva hity Brendy Lee ve francouzštině (Lonely Lonely Lonely Me / Le dimanche et le jeudi, a Heart In Hand / J'ai changé de pays). Během následujících dvou let vydala ve Francii další čtyři alba, čímž její popularita dále vzrostla.
V roce 1968 získala nahrávací smlouvu v kanadském Québecu a přesunula se do zámoří. Ve Francii se na ni mezitím začalo zapomínat, takže když se v roce 1970 vrátila, musela si veřejnost znovu podmanit. Rozvoj její kariéry však ukončila tragická nehoda: 25. června 1972, v nedožitých 21 letech, zahynula při pádu na motorce. Nedlouho předtím nahrála velmi originální verzi známé písně My Way (v úpravě Jeana-Clauda Vanniera a v aranžmá Michela Bernarda) a Qui la nuit Alaina Bashunga a Michela Bernarda;[3] tyto dvě písně na její památku vyšly na singlu vydaném krátce po její smrti.
Diskografie
[editovat | editovat zdroj]Během své kariéry vydala v letech 1964–1966 jeden singl, a další dva (po návratu z Quebecu) v letech 1970–1972.[4] Své jediné velké album s názvem Jocelyne vydala v lednu 1965; obsahovalo následující písně:
- Les Garçons
- Le Ciel ne lui a rien donné
- On prétend que j'ai pleuré
- La la la la la
- Quelqu'un d'autre
- Elle me l'a volé
- Exodus
- Nitty Gritty
- Le Dimanche et le jeudi
- J'avais un grand ami
- À la fin tu gagneras
- J'ai changé de pays
U příležitosti 30. výročí jejího úmrtí bylo v lednu 2002 v rámci řady Twistin The Rock (Vol. 19) vydáno kompilační album Jocelyne s těmito písněmi:
- CD 1:
- Il a tout pour lui
- Je suis seule
- La vie c'est bon
- Non plus comme avant
- Le dimanche et le jeudi
- J'ai changé de pays
- Il sera à moi
- Pourquoi?
- Les garçons
- Où serons-nous demain?
- La la la la la
- Oui j'ai peur
- Nitty gritty
- Exodus
- On prétend que j'ai pleuré
- Le ciel ne lui a rien donné
- CD 2:
- Quelqu'un d'autre
- Elle me l'a volé
- J'avais un grand ami
- À la fin tu gagneras
- Chaque fois que je rêve
- Oui je crois à la vie
- Tu n'as pas de cœur
- C'est le moment
- Regarde-moi
- Mais ça valait la peine
- Moi je veux croire à l'amour
- Et je t'ai vu
- Chantons plus fort
- J'ai oublié
- Reviendra-t-il encore
- Allez pleurer sans moi
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jocelyne (énekes) na maďarské Wikipedii a Jocelyne (chanteuse) na francouzské Wikipedii.
- ↑ DELUXE, Jean-Emmanuel. Yé-Yé Girls of '60s French Pop. [s.l.]: [s.n.], 2013. 256 s. Dostupné online. ISBN 978-1-936239-71-9. S. 118.
- ↑ «Edith Piaf est morte. Vive Jocelyn!», Photo-Journal, týden od 21. do 28. dubna 1965
- ↑ Site de Michel Bernard, compositeur. monsite.wanadoo.fr [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-19.
- ↑ Jocelyne. Discogs [online]. discogs.com [cit. 2024-09-12]. Dostupné online.