Jožka Šaršeová
| Josefína Šaršeová | |
|---|---|
 Jožka Šaršeová jako členka skupiny Jarmily Kröschlové, 1929 (foto Pestrý týden) | |
| Narození | 11. listopadu 1901 Předlice,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. listopadu 1982 (ve věku 81 let) Praha,  Československo |
| Národnost | česká |
| Povolání | choreografka, tanečnice a učitelka |
| Známá jako | Jožka Šaršeová |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josefína Šaršeová, známá jako Jožka Šaršeová (11. listopadu 1901 Předlice – 19. listopadu 1982 Praha) byla česká tanečnice, choreografka a pedagožka.
Život a působení
[editovat | editovat zdroj]Studovala u Émila Jaquese-Dalcroze na taneční škole v Hellerau u Drážďan. V roce 1924 se vrátila do Prahy a spolupracovala s českou avantgardou, zejména s režiséry Jiřím Frejkou a Emilem Františkem Burianem. Ve svých tanečních sólech se přitom zabývala společensko-politickými otázkami.
V roce 1931 založila vlastní taneční skupinu. Po vyhnání Čechů ze Sudet odmítla nabídku klavíristy Rudolfa Firkušného, aby s ním opustila Československo, a se svou matkou se ze zabraného severu Čech odstěhovala do Prahy, kde v kurzech gymnastiky studovala taneční čísla. Pokoušela se o stylizaci lidových tanců na hudbu Leoše Janáčka a nacvičila večerní pořad Po zarostlém chodníčku, který byl v roce 1943 uveden ve Vinohradském divadle a slavil úspěch.
Jako baletka a choreografka působila v Národním divadle, Divadle ABC, D 34, Osvobozeném divadle aj.
Už za okupace působila jako pedagožka na Státní konzervatoři v Praze, kde vyučovala pohybovou a hereckou výchovu (její žačkou byla např. Libuše Hynková). Své pedagogické vzdělání si doplňovala na moskevské škole GITIS. Spolu s fotografem a etnografem Karlem Plickou stála Jožka Šaršeová u zrodu Československého souboru národních písní a tanců. Připravovala také folklorní festival v poválečné Makedonii.
Po roce 1945
[editovat | editovat zdroj]V roce 1946 podepsala prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění.[1] Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[2] Později podepsala prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.[3]
Je autorkou skladby pro I. celostátní spartakiádu (1955); za skladbu pro pracovní zálohy jí byla v roce 1955 udělena Státní cena Klementa Gottwalda 1. stupně. Ideologických vrcholem II. celostátní spartakiády v roce 1960 byla závěrečná skladba Život vítězí nad smrtí, kdy 30 000 žen znázorňovalo, jak mezinárodní solidarita odvrátí nebezpečí světové války. Choreografii této skladby dělala Šaršová spolu s A. Livorovou.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rudé právo, 15. 5. 1946 (ročník 26, č. 113), str. 1
- ↑ KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu, 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175.
- ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistické strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-24]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online.
- ↑ KNAPÍK, Jiří; FRANC, Martin. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 1297 s. (Šťastné zítřky). ISBN 978-80-200-2019-2. S. 276.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠARŠEOVÁ, Jožka. Tak to jsem já.... 1. vyd. [s.l.]: Mladá fronta, 1991. 182 s.
- Ústečané nejen v datech. (2) Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma '98, 2008, s. 105–106. ISBN 978-80-254-3710-0.
- TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. Díl 3, Q-Ž. Praha: Ladislav Horáček – Paseka, 1999, s. 248. ISBN 80-7185-247-3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jožka Šaršeová
- Jožka Šaršeová v informačním systému abART
- Jožka Šaršeová v České divadelní encyklopedii
