Přeskočit na obsah

Jindřich Nový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich Nový
Foto 11/2022
Foto 11/2022
Rodné jménoJindřich
Narození14. července 1946 (78 let)
Skoupý
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Vzděláníučební obor nástrojař
Povolánínástrojař
regionální historik
RodičeFrantišek Nový (1913–1967)
Matylda, roz. Chaloupková (1921–2003)
Manžel(ka)Helena Nová, roz. Laurincová (1943–1997)
Dětidcera Jindřiška (* 1969)
dcera Michaela (* 1975)
Příbuzníprarodiče
Alois Nový a Magdalena Nová, roz. Strnadová
František Chaloupka a Marie Chaloupková, roz. Chaloupková
bratr Pavel (1940–2022)
vnoučata
Sabrina (* 1991)
Andrea (* 2000)
Eliška (* 2005)
Robert (* 2006)
pravnoučata
Filip (* 2021)
Tomáš (* 2023)
Znám jakohistorik městské části Tuhnice
Ovlivněnýoběma prarodiči
Citát
Znalost historie by měla zejména mladé generaci přinést poznatek, že nepoučení se z minulého přináší opakující se, ale někdy zásadní chyby předchozích generací!
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Nový (* 14. července 1946 Skoupý) je regionální historik a karlovarský patriot. Ačkoliv pochází z malé vesnice na Rokycansku, v Karlových Varech žije již od roku 1946. Je zde uznávaným regionálním historikem, především městské části Tuhnice.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 14. července 1946 ve vesnici Skoupý (část obce Mlečice v okrese Rokycany) jako mladší syn manželům Novým, Františku a Matyldě, roz. Chaloupkové. Matka pocházela ze zemědělské rodiny ve vesnici Skoupý, kde její rodiče, Jindřichovi prarodiče František a Marie Chaloupkovi, vlastnili hospodářství, hospodu a obchod.[1]

Jindřichův otec, povoláním železničář, se narodil v obci ChomleRadnic do hornické rodiny. V roce 1945 byl jako železničář přeložen do Karlových Varů. Matka zde pracovala jako pěstounka v dětských jeslích a později jako zdravotní sestra. Jindřich Nový žije od raného dětství v Tuhnicích, městské části Karlových Varů.[1]

Se svoji manželkou Helenou se seznámil v Horním Slavkově (v období svého prvního zaměstnání) a v roce 1968 se s ní v Karlových Varech oženil. Mají dvě dcery, Jindřišku a Michaelu,[1] vnoučata Sabrinu, Andreu, Elišku a Roberta a pravnuka Filipa.

Základní školu začal Jindřich navštěvovat v Tuhnicích v roce 1952. Po jejím ukončení se rozhodl pro učební obor nástrojařLitvínově (tehdy Stalinovy závody), který absolvoval v letech 1961–1964.[1] Po vyučení studoval v období 1964–1967 tři roky večerní průmyslovou školu pro pracující.

Profesní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Do zaměstnání nastoupil v roce 1964 do pobočky Stalinových závodů v Horním Slavkově. Od roku 1967 pak pracoval ve vodárnách v Karlových Varech (tehdy Okresní vodohospodářská správa), kde byl na různých postech zaměstnán 41 let až do odchodu do důchodu v květnu 2008.[1]

Publikační a přednášková činnost

[editovat | editovat zdroj]

Články a kapitoly

[editovat | editovat zdroj]

Výběr:

  • 2011-09 – Tuhnice – Článek v Karlovarských radničních listech XVL, 2011, č. 9, s. 24–27, spoluautor Jaroslav Fikar[2]
  • 2001 – Příběh českého železničáře. Story manželů Zemánkových (1958) – o příhodě železničáře Václava Podhradského z roku 1937, v knize Jaroslava Fikara Karlovarská tabu 2[3]
  • 2022 – Karlovarský lázeňský lékař Dr. Carl Emil Schnée, jeho mimořádná kariéra a vynález světoznámé čtyřkomorové lázně – Ladislav Helsner, Jindřich Nový a Claudius Schnée, kapitola ve sborníku přednášek z XXX. historického semináře Karla Nejdla konaného 28. 11. 2021[4]
  • 2023 – Wilhelm Hager, akademický sochař a malíř z Karlových Varů-Tuhnic – Ladislav Helsner a Jindřich Nový, kapitola ve sborníku přednášek z XXXI. historického semináře Karla Nejdla konaného 27. 11. 2022[5]

Přednášková činnost

[editovat | editovat zdroj]

Výběr:

  • 2015-09-08 – Donitz–Tuhnice v proměnách času – přednáška nad historickými i současnými snímky někdejší samostatné obce Tuhnice, Krajská knihovna Karlovy Vary[6]
  • 2015-09-29 – Donitz–Tuhnice v proměnách času – reprízovaná přednáška nad historickými i současnými snímky někdejší samostatné obce Tuhnice, Krajská knihovna Karlovy Vary[7]
  • 2016-05-10 – Jarní cyklojízda 2016 (druhá) – přednáška o historii části Tuhnic u kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1888, pořádal Magistrát města Karlovy Vary[8]
  • 2016-09-23 – Podzimní cyklojízda 2016 (třetí) – přednáška o historii části Tuhnic na náměstí Dr. M. Horákové, pořádal Magistrát města Karlovy Vary[9]
  • 2016-11-29 – Horní nádraží v Karlových Varech – třetí vyprávění z podzimního cyklu Ozvěny našeho kraje v Krajské knihovně Karlovy Vary[10]
  • 2022-03-22 – Historie zásobování Karlových Varů pitnou vodou – společně s Mgr. Milanem Augustinem, v Krajské knihovně Karlovy Vary v rámci společné výstavy krajské knihovny a Vodáren a kanalizací Karlovy Vary[11]
  • 2022-06-24 – Zmizelé Tuhnice – komentované promítání dobových snímků Tuhnic z archivu Jindřicha Nového[12]
  • 2022-10-02 – Den architektury je tady – Vodárna minulá a budoucí – komentovaná procházka, společně s Karlem Adamcem, pořádaly Den Architektury Karlovy Vary a Kancelář architektury města Karlovy Vary[13]
  • 2023-05-22 – Karlsbad-Karlovy Vary 1938–1948 – komentované promítání fotografií z vlastního archivu, v Krajské knihovně Karlovy Vary[14]
  • 2023-05-23 – Historie karlovarského náměstí (nám. Dr. M. Horákové) – komentované promítání fotografií z vlastního archivu, v budově KAM, organizátor Spolek Top Rooftop z.s.
  • 2023-09-23 – Tuhnický rodák Wilhelm Hager, příběh zapomenutého významného akademického sochaře a malíře – v rámci akce Tuhnické sousedské slavnosti, organizátor spolek Žijeme TUhnice z.s.
  • 2024-09-16 – Karlsbad-Karlovy Vary 1949–1969 – komentované promítání fotografií z vlastního archivu, klub Židovská obec Karlovy Vary, Bezručova 8/1321

Filmové dokumenty

[editovat | editovat zdroj]

Výběr:

  • 2015-03-30 – film Karlovy Vary 1918–1945 – sestaven z dobových dokumentů, promítán v sále karlovarské krajské knihovny při vernisáži výstavy k 70. výročí ukončení 2. světové války „Jaro 1945 v Karlových Varech“[15]
  • 2018-05-30 – spolupráce na videu s redakcí iDNES.tv, sedmý díl seriálu Zaniklé tratě – Loketská dráha vozila uran i výletníky (Loket – Předměstí a Horní Slavkov – Kounice, trať 144).[16]
  • 2020-03-01 – spolupráce na videu s redakcí iDNES.tv, 29. díl seriálu Zaniklé tratě – Lázeňskou lokálku do Jáchymova zničil uran pro Sovětský svaz (Ostrov – Jáchymov, trať 14a).[17]
  • 2021-04-25 – video z roku 2004 publikované redakcí iDNES.tv, Na co zírá mašinfíra SPECIÁL: Údolím Ohře za starých časů. Bez drátů a vlevo – jízda Podkrušnohorskou magistrálu mezi Karlovými Vary a Kláštercem nad Ohří (úsek trati ChomutovCheb č. 140)[18]

Soukromá sbírka fotografií

[editovat | editovat zdroj]

Jindřich Nový má ve svém archivu obsáhlou sbírku historických fotografií, převážně z Karlovarska. Jimi přispívá k obohacení svých přednášek a článků, ale také výstav, viz např. shora uvedené výstavy karlovarské krajské knihovny, nebo publikací jiných autorů, např. Jaroslava Fikara Karlovarský patriot (2016), Karlovarské příběhy (2017), Obce za obzorem (2017), Karlovarská tabu (Zatajené příběhy) (2018), Karlovarské proměny (2019), Když ve Varech hráli swing (2020), Karlovarská tabu 2 (2021) a Premianti u Vřídla (2022).

Největší hobby

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním a celoživotním koníčkem Jindřicha Nového je železnice. Má pro to i rodinné předpoklady, protože již jeho dědeček pracoval na dráze a později i otec byl strojvůdcem v karlovarském depu. Železnici rád fotografuje i filmuje. Cenné jsou jeho záběry železničního provozu z šedesátých a pozdějších let 20. století,[16][17][18] natočené tehdy moderní kamerou, nazývanou „osmička“.[19]

Postavil dvě klubová tzv. šlapadla, malé drezíny, které byly určeny pro uvažovanou velodráhu na neprovozované trati Slavkovské dráhy mezi Loktem a Horním Slavkovem. Jednou ze zálib Jindřicha Nového je i stavba malých parních strojů, které vytváří ve své domácí dílně.[19]

Členství ve spolcích

[editovat | editovat zdroj]

Spolek Žijeme TUhnice

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Žijeme TUhnice.

Jindřich Nový byl součástí záměru pro založení komunitního spolku v městské části Tuhnice. Dne 26. února 2016 pak spolek Žijeme TUhnice vznikl. Účelem je oživení lokality, sdružování jejích obyvatel a připomínání historie místa. Jindřich Nový je aktivním členem tohoto spolku.

Jiné spolky

[editovat | editovat zdroj]

Je nebo byl členem i dalších spolků či klubů, jako „Železniční spolek Klub M 131.1“, „Karlovarský klub emeritních strojvůdců“, „Spolek přátel železnic“ (od roku 1968) nebo „Klub historie kolejové dopravy“.

  1. a b c d e PŘÍBĚHY NAŠICH SOUSEDŮ. Jindřich Nový aneb jak se mě dotkly velké dějiny [online]. Post Bellum, o.p.s., 2017 [cit. 2022-10-07]. (prarodiče prohozeni, v textu upraveno). Dostupné online. 
  2. NOVÝ, Jindřich; FIKAR, Jaroslav. Tuhnice. Karlovarské radniční listy, měsíčník pro občany města Karlovy Vary. Roč. XVI, čís. 9/2011, s. 24–27. Dostupné online [PDF, cit. 2022-10-07]. 
  3. FIKAR, Jaroslav. Karlovarská tabu 2. Karlovy Vary: autor vl. nákl., 2021. 142 s. ISBN 978-80-907930-1-9. Kapitola Příběh českého železničáře, s. 14. 
  4. HELSNER, Ladislav; NOVÝ, Jindřich. XXX. historický seminář Karla Nejdla. In: KLSÁK, Jiří. Sborník přednášek. Karlovy Vary: Klub přátel Karlových Varů ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2022. Spolupráce Jindřich Nový a Claudius Schnée. Svazek 30. Kapitola Karlovarský lázeňský lékař Dr. Carl Emil Schnée, jeho mimořádná kariéra a vynález světoznámé čtyřkomorové lázně, s. 69–91.
  5. HELSNER, Ladislav; NOVÝ, Jindřich. XXXI. historický seminář Karla Nejdla. In: KLSÁK, Jiří. Sborník přednášek. Karlovy Vary: Klub přátel Karlových Varů, z. s., ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, p. o., Karlovarského kraje a Alžbětinými lázněmi,  a. s., 2023. Svazek 31. Kapitola Wilhelm Hager, akademický sochař a malíř z Karlových Varů-Tuhnic, s. 34–47.
  6. Donitz – Tuhnice v proměnách času [online]. Karlovy Vary: Krajská knihovna Karlovy Vary [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  7. VYČICHLO, Jaroslav. Donitz – Tuhnice v proměnách času [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  8. Jarní cyklojízda 10. května 2016 v 17 hodin (druhá) [online]. Karlovy Vary: Magistrát města Karlovy Vary – KV projekty.cz [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  9. Podzimní cyklojízda 2016 (třetí) [online]. Karlovy Vary: Magistrát města Karlovy Vary – KV projekty.cz [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  10. Horní nádraží v Karlových Varech [online]. Karlovy Vary: Krajská knihovna Karlovy Vary [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  11. Historie zásobování Karlových Varů pitnou vodou [online]. Karlovy Vary: Krajská knihovna Karlovy Vary [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  12. Zmizelé Tuhnice [online]. Karlovy Vary: Galerie SUPERMARKET wc [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  13. KAM KV. Den architektury je tady – Vodárna minulá a budoucí. Karlovarské radniční listy. Roč. XXIII, čís. 10/2022, s. 11. Dostupné online [PDF, cit. 2022-10-04]. 
  14. Karlsbad-Karlovy Vary 1938-1948 [online]. Karlovy Vary: Krajská knihovna Karlovy Vary [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. 
  15. Jaro 1945 v Karlových Varech, unikátní výstava k 70. výročí ukončení II. světové války, 30. 3. – 28. 4. 2015 [online]. Karlovy Vary: Krajská knihovna Karlovy Vary [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  16. a b Zaniklé tratě: Loketská dráha vozila uran i výletníky [online]. iDNES.cz, 2018-05-30 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. 
  17. a b Zaniklé tratě: Lázeňskou lokálku do Jáchymova zničil uran pro Sovětský svaz [online]. iDNES.cz, 2020-03-01 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. 
  18. a b Na co zírá mašinfíra SPECIÁL: Údolím Ohře za starých časů. Bez drátů a vlevo [online]. iDNES.cz, 2021-04-25 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. 
  19. a b Kdo je kdo – Jindřich Nový [online]. Železniční spolek Klub M 131.1, 2009-2018 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]