Jižní Vítkovský tunel
| Jižní Vítkovský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 1 365 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 50°5′20,5″ s. š., 14°27′10,5″ v. d. |
  Jižní Vítkovský tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jižní Vítkovský tunel je železniční tunel č. 503 na katastrálním území Žižkov, kterým vedou železniční tratě 070, 091, 221, 231 v km 1,432–2,7974 mezi stanicí Praha hlavní nádraží a Praha-Vysočany/Praha-Holešovice.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vítkovské tunely byly postaveny v letech 2004–2011 v rámci výstavby Nové spojení. Tunely byly raženy v období 2004–2008 firmami Metrostav (jižní tunel) a Subterra (severní tunel) podle projektu firmy Sudop Praha a do provozu byly dány v září 2008.[2]
Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Brdská podsoustava, celku Pražská plošina s podcelkem Říčanská plošina s okrskem Úvalská plošina.[3]
Tunel byl ražen ve vrchu Vítkov v horninách středního ordoviku, ve styku šáreckých břidlic a skaleckých vrstev. Šárecké břidlice jsou tmavošedé prachovito-jílovité břidlice. Skálecké vrstvy jsou tvořeny lavicovitě vrstevnatými křemenci a křemitými pískovci.[4][5] Nadloží je od 4,5 m, nad severním tunelem v oblasti výjezdního portálu, do 45 m. V oblasti Národního památníku je 42 m.[6]
Tunel leží v nadmořské výšce 215 m, je dlouhý 1365 m.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dvoukolejný tunel byl ražen v podélné ose vrchu Vítkov s protisměrnými oblouky o poloměru min. 600 m mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Praha-Vysočany/Praha-Holešovice a je ve vzdálenosti od 30 m do 60 m od druhého tunelu.[7] Tunely v podzemí kříží podchod pro pěší ze Žižkova do Karlína (asi 6 m pod tunelem), kanalizační stoku a energokanál Pražačka. Na vzdálenost asi 34 m se přibližují ke krytům civilní obrany (CO). Oba tunely jsou propojeny čtyřmi propojovacími chodbami. Před portály jsou nástupní plochy pro požární techniku.
Výstavbu prováděla firma Metrostav.[4][2][8][6] Ražba byla zahájena 27. května 2005 a dokončena 23. května 2006.[9][10][11][12]
Portály obou tunelů jsou řešeny jako sdružené. Portálové části byly postavené v otevřené hloubené jámě o celkové délce 114 m a v délce 1250 m byl tunel ražen. Ostění tunelu je dvouplášťové, v portálech mají tvar podkovy a na exponovaných místech je protiklenba a ocelová výztuž (např. přechod nad podchodem pro pěší). Na vjezdové straně (západní portál) byla hloubená otevřená jáma dlouhá 45 m s výškou kotvené stěny 24 m, na výjezdové straně (východní portál) byla délka 69,47 m s výškou kotvené stěny 27 m.[13] Ražba tunelů byla provedena dle principu NRTM a vytěžená rubanina z obou tunelů v objemu asi 700 000 m³ byla odvážena po železnici na úložiště mimo hlavní město. Značná část rubaniny byla použita k zpětnému zásypu a na železniční náspy a asi 270 000 m³ bylo přepraveno do lokalit Mstětice, Lužec a Jeneč.[14][15] Po vyražení části tunelu o profilu 96,22 až 108,13 m² byl proveden nástřik dočasného betonového ostění o tloušťce 200 až 300 mm, vyztužený ocelovou sítí a svorníky o délce tři až šest metrů. Po umístění hydrofolie bylo provedeno trvalé ostění z monolitického betonu z 60 % bez vyztužení a z 40 % s vyztužením. Ostění v klenbě je kruhové o vnitřním poloměru 5,70 m o min. tloušťce 350 mm, které bylo budováno pomocí posuvného bednění v délkách 12,5 m. Směrem k boční drenáži se tloušťka ostění zesiluje až na 600 mm. Světlá výška je 8,45 m, min. šířka v ose 11,40 m.[13] V tunelu jsou záchranné výklenky ve vzdálenosti 25 m od sebe.[2]
Při budování tunelů byly sledovány stavby na povrchu, zejména jezdecká bronzová socha Jana Žižky z Trocnova, která byla staticky zabezpečena proti vibracím při odstřelu horniny v tunelech. Citlivé měřící přístroje byly umístěny v podzemním krytu CO.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vítkovský I (jižní) (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vítkovské tunely na "Novém spojení". www.ita-aites.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Vítkov. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
- ↑ a b GRAMBLIČKA, Michal, et al. Vítkovské tunely – součást stavby nové spojení Praha hl. n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice. S. 9–17. Tunel [online]. 2005 [cit. 2020-11-15]. Roč. 14, čís. 1, s. 9–17. Dostupné online. ISSN 1211-0728.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s.
- ↑ a b Tunely pod Vítkovem na Novém spojení v Praze. www.sudop.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Jižní Vítkovský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Nové spojení - Vítkov. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Tunely tzv. Nového spojení se dnes otevřely veřejnosti. zpravodajstvi.ecn.cz [online]. 2006-09-30 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Jižní tunel pod Vítkovem je hotový | Domov. Lidovky.cz [online]. 2006-05-24 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Nové spojení Praha hl. n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice. old.silnice-zeleznice.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Nová technologie definitivního ostění byla aplikována v severním vítkovském tunelu. old.silnice-zeleznice.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Nové spojení - definitivní ostění tunelů pod Vítkovem, část I.. www.mosty.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-05. ISSN 1213-6395.
- ↑ Spojení pro třetí tisíciletí [online]. 2008-12-04 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Zemina ze stavby Nového spojení cestuje vlakem. Ekolist.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.