Jiřina Tvrdíková
| Mjr. v. v. Jiřina Tvrdíková | |
|---|---|
| Narození | 15. května 1923 Ťačiv  Československo |
| Úmrtí | 14. listopadu 2011 (ve věku 88 let) Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiřina Tvrdíková, roz. Severová (15. května 1923, Tjačevo – 14. listopadu 2011) byla vojačka, zdravotnice a politická vězeňkyně, přeživší několika sovětských gulagů. Zúčastnila se osvobozování Kyjeva a Karpatsko-dukelské operace.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jiřina Severová se narodila v obci Tjačevo na Podkarpatské Rusi do rodiny četníka, který byl původem z pražských Vinohrad.
Do svých patnácti let chodila Jiřina Tvrdíková do zdravotní školy v Užhorodu. V posledním ročníku však její studium ukončila druhá světová válka a okupace Podkarpatské Rusi Maďary. Jiřina musela odejít ze školy a ve zmatku se, na otcovo přání, rozhodla odejít ještě s pěti studentkami za studiem do Ruska.[1] Při přechodu však byla skupina označena za české agenty a Tvrdíková poslána do věznice ve městě Ivanovo, kde strávila jeden a půl roku.[2]
Poté byla odsouzena ke třem letům vězení a transportována do gulagu v Arzamasu. Byla několikrát nemocná a sama uvádí, že se každý večer modlila za svou smrt.[1] Jednoho večera odešla do lesa s úmyslem spáchat sebevraždu, avšak ji zachránila jedna z Rusek. Během formování Svobodovy armády byla povolána do kazašského Džambulu, kde kopala odvodňovací kanály. V roce 1942 nastoupila do zdravotního praporu svobodné armády v Buzuluku, kde prodělala výcvik.[3]
Účastnila se bitvy o Kyjev, Karpatsko-dukelské operace, u Liptovského Mikuláše byla zasažena do páteře hned vedle míchy. Její bratr Jan, přezdívaný „dítě pluku“, ve svých patnácti letech na Dukle zahynul. Konce války se dočkala v nemocnici v Popradu, odkud byla po válce převezena vrtulníkem do vojenské nemocnice v Praze. Po válce ležela často v nemocnicích kvůli svým válečným zraněním. Pracovala jako prodavačka v samoobsluze a do konce života trpěla válečným traumatem a halucinacemi.
Během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 navedla sovětské tanky do jednosměrky a jednomu sovětskému vojákovi dokonce sebrala samopal. Incident se obešel bez zranění a perzekuce.[4]
Zemřela 14. listopadu 2011.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Jiřina Tvrdíková (1923 - 2010). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ BELLUM, Post. Ženy ve válce: „Chtěla jsem umřít, tak jsem si lehla na sníh. Prý je to dobrá a lehká smrt.“. HlídacíPes.org [online]. 2019-10-26 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Ženy ve válce ranily nejen kulky, ale všudypřítomné utrpení v SSSR • mujRozhlas. www.mujrozhlas.cz [online]. 2019-10-20 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ www.blesk.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Jiřina Tvrdíková na portálu Paměť národa