Přeskočit na obsah

Jiří ze Žerotína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří ze Žerotína
Jiří ze Žerotína (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Jiří ze Žerotína (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)

Narození25. října 1478
Úmrtí30. listopadu 1507 (ve věku 29 let)
RodičeJan starší ze Žerotína († 1499), Machna z Nové Cerekve († 1515)
PříbuzníBartoloměj ze Žerotína (bratr), Bernard ze Žerotína (bratr), Jan ze Žerotína (bratr), Viktorin ze Žerotína (bratr), Petr ze Žerotína (polorodý bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří ze Žerotína (někdy uváděn též jako Jiřík) (25. října 147830. listopadu 1507) byl moravský šlechtic z rodu Žerotínů, spolumajitel panství Fulnek, Starý Jičín a Strážnice.

Narodil se 25. října 1478 jako syn kališníka Jana staršího ze Žerotína, tehdejšího zástavního držitele Bytomi a Fulneka a jeho druhé manželky Machny z Nové Cerekve.[1] Po otcově smrti v roce 1499 dokončil spolu s bratry proces koupě rozsáhlého panství Starý Jičín, ke kterému získali ještě hospodářský dvůr v Žilině a říční nivu poblíž Hustopečí nad Bečvou.[2] Správu rodových statků pak do roku 1504 vykonával Jiřího starší bratr Jan, protože ostatní sourozenci pobývali z neznámých příčin několik let v Polsku.[3] V roce 1505 však byl Jiří i s bratrem Viktorinem již zpět na Moravě, kde se zaručili za věno své švagrové Anny z Ludanic, Janovy manželky. Krátce před svou smrtí, dne 29. září 1507, potvrdil i s bratrem Bernardem několik privilegií městu Fulneku (včetně práva na vystavování piva v Butovicích a Kuníně), jež čtyři roky předtím vyhořelo.[4] Zemřel náhle jako svobodný a bezdětný dne 30. listopadu 1507, pohřben byl ve fulneckém farním kostele. Jeho pozůstalosti se zmocnil bratr Viktorin, jemuž po Jiřího smrti připadl Starý Jičín.[5] Fulnecké panství převzal Bernard ze Žerotína a Strážnici si společně podrželi Jan s Bartolomějem.

Náhrobek Jiřího ze Žerotína na kostele Nejsvětější Trojice ve Fulneku

Náhrobek v kostele Nejsvětější Trojice ve Fulneku

[editovat | editovat zdroj]

Na severovýchodní straně fulneckého farního kostela se zachoval Jiřího pozdně gotický náhrobek, jenž má podobu masivní pískovcové desky o rozměrech 218 × 95 centimetrům.[6] Jiří byl kameníkem zachycen jako rytíř stojící na lvu, oděný do plátové zbroje s burgundskou helmicí na hlavě a obouručním mečem, zavěšeným u pasu. Po obvodu desky je patrný český nápis, vyvedený raně humanistickou kapitálou, který ale udává nepřesné informace o šlechticově věku.[pozn. 1]

  1. Podle náhrobku šlechtic zemřel ve věku 31 let, ovšem ve skutečnosti byl ještě o dva roky mladší, viz Stibor, s. 104.
  1. STIBOR, Jiří. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada. Redakce Milan Myška, Lumír Dokoupil. 1. vyd. Sešit 10. (22.). Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, 2007. Kapitola ze Žerotína, s. 104. Dále jen Stibor (2007). 
  2. TUREK, Adolf. Hrad a panství Starý Jičín. 2. vyd. Hradec Králové: Muzeum Novojičínska, 2014. ISBN 978-80-87359-13-6. S. 53. 
  3. Turek, s. 58.
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 688. 
  5. Stibor (2007), s. 104.
  6. TROJANOVÁ, Tereza. Kamenné heraldické památky Žerotínů na Moravě. Brno, 2011. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 44–45. Dostupné online.