Jiří Vilém Neunhertz

Jiří Vilém Neunhertz
	Jiří Vilém Neunhertz jako landsknecht na strahovské fresce
Narození	11. května 1689; Vratislav; České království
Úmrtí	24. května 1749 (ve věku 60 let); Praha; České království
Národnost	Čech
Vzdělání	ateliéry: Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška
Povolání	malíř
Rodiče	Christian Neunhertz a Anna Elisabeth Willmannová
Hnutí	vrcholné baroko
Významná díla	fresky v kostelech na Strahově a v Křešově
Ovlivněný	Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška
Vliv na	Jan Lukáš Kracker
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Vilém Neunhertz (také Georg Wilhelm Josef Neunhertz nebo Neunherz, křtěn Vratislav; 11. května 1689 Vratislav – 24. května 1749 Praha) byl česko-německý malíř chrámových obrazů, fresek, portrétista, kreslíř a rytec doby vrcholného a pozdního baroka, vnuk malíře Michaela Leopolda Willmanna a synovec Jana Kryštofa Lišky.

Životopis

Neunhertz se narodil ve Vratislavi v dolním Slezsku v rodině malíře Christiana Neunhertze, který zemřel dva měsíce po synově narození, a Maria Magdalény, rozené Willmannové, dcery malíře Michaela Leopolda Willmanna. K němu Jiří nastoupil do učení, po jeho smrti v roce 1706 se jeho druhým učitelem stal strýc Jan Kryštof Liška. Po Liškově smrti v roce 1712 pokračoval s malbou na nedokončených zakázkách bývalé Willmannovy dílny v klášteře v Lubuši. V roce 1724 se přestěhoval za významnými zakázkami do Prahy, kde získal městské právo, oženil se a vstoupil do staroměstského cechu malířů. Pracoval zejména pro premonstráty v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. Z Prahy v letech 1728–1738 odjel do Slezska za zakázkami, především tam vytvořil cyklus fresek pro klášter benediktinů v Křešově.

Dílo

Jeho malba vyniká smyslem pro bohatství barevných valérů, kompozicí i harmonickými tvary postav v mnohafigurových scénách. Kromě chrámových prací se dochovaly také jeho vynikající portréty, kresby a ocelorytiny světských námětů. Od 40. let se jeho paleta prosvětlila do rokokové barevnosti a do té doby robustní postavy zeštíhlely. Jeho práce byly stejně významné jako Reinerovy, ale bývají neprávem přehlíženy^[1].

Malby:

portréty a oltářní obrazy pro hraběte Jana Šporka, Kuks (1725),
oltářní obraz Disputace sv. Kateřiny (1727), kostel Panny Marie Sněžné v Praze (1727),
fresky v klášteře benediktinů a v mauzoleu Piastovců v Křešově,
fresky v klášteře v Jemielnici,
fresky v klášterním kostele benediktinů v Lubomierzi,
oltářní obraz ve farním kostele sv. Ondřeje ve Slezské Středě,
freska ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie, Boleslawiec (1736),
fresky v knihovně kláštera augustiniánů, Zaháň (1736),
Mariánský a Svatonorbertský cyklus fresek v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově (1743–1744),
Nejsv. Trojice a P. Maria; zámecká kaple v Kolodějích nad Lužnicí (1744),
Zvěstování Zachariášovi, sakristie kostela sv. Markéty v Břevnově (1746).

Kresby:

Sv. Juda Tadeáš u krále Abgara (1725) NG Praha,
Sv. Bonaventura a sv. Tomáš Akvinský (1731) NG Praha.^[2]

Odkazy

Reference

↑ Michal Šroněk, 1995, s.566
↑ [1]

Literatura

Gottfried J. Dlabač: Neunherz. In: Allgemeines historisches Künstlerlexicon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Prag 1815, s. 376.
Jaromír Neumann: Český barok. Praha 1974, s. 107–108.
Michal Šroněk, Neunhertz, Jiří Vilém, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění II. N–Ž, Anděla Horová (ed.) a kolektiv. Praha 1995, s.566.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Vilém Neunhertz na Wikimedia Commons
http://www.zeno.org/Kunstwerke/A/Neunhertz,+Georg+Wilhelm/

[1] Michal Šroněk, 1995, s.566

[2] [1]

[1]

[2]