Přeskočit na obsah

Jiří Srnec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MgA. Jiří Srnec
Narození29. srpna 1931
Žalov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí28. listopadu 2021 (ve věku 90 let)
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Povolánídivadelní režisér, režisér, malíř, scénograf, libretista, choreograf a herec
Manžel(ka)Emma Srncová (do 1980)
DětiBarbora Srncová
PříbuzníJan Srnec (bratr)
OceněníArtis Bohemiae Amicis (2011)
medaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2011)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Srnec (29.srpna 1931 Žalov28.listopadu 2021) byl český divadelník, scénograf, režisér, výtvarník, hudební skladatel a manažer Černého divadla Jiřího Srnce.

Studium a divadelní činnost

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval pražskou konzervatoř, loutkářskou katedru DAMU a grafickou školu. V roce 1959 svým absolventským představením hry Pan Sen v Brně představil techniku černého divadla a budoucí soubor, sestavený z čerstvých absolventů DAMU. Tato divadelní skupina 7/7 od podzimu 1959 vystupovala se scénkami Kouzelník a Pradlenka v pořadu Nocturno v divadle Semafor v Praze. Po úspěchu vystoupení na Světovém festivalu mládeže ve Vídni byl soubor vystoupil roku 1960 s inscenací Preludium na výstavě v Moskvě a Kyjevě a následovaly další divadelní projekty. Během roku 1961 sestavil Jiří Srnec v Divadle Na zábradlí novou skupinu, s níž v roce 1962 úspěšně uvedl představení What next? na festivalu ve skotském Edinburghu a pokračoval založením vlastního Černého divadla, které bylo jedním ze souborů Státního divadelního studia. Až do roku 1964 vystupovalo převážně v zahraničí, protože nemělo svou stálou domácí scénu. Srnec byl libretistou, režisérem i autorem scénické hudby všech inscenací.[1] Spolupracoval s divadlem Semafor, Laternou magikou, Divadlem Spejbla a Hurvínka a státní operou v Mnichově. Od roku 1989 do roku 1991 působil jako zakladatel a vedoucí souboru Imaginativ Praha.

Za svou uměleckou činnost a reprezentaci českého umění ve světě byl v roce 2011 vyznamenán prezidentem ČR Václavem Klausem státním vyznamenáním medailí Za zásluhy. Dne 24. března 2018 převzal Cenu Thálie 2017 za mimořádný umělecký přínos českému divadelnímu umění.[2]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Jiří Srnec byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla Zdena Ráďa Sýkorová (*1931), se kterou měl dvě děti – syna Jakuba (*1958) a dceru Terezu (*1960). Jejich manželství skončilo rozvodem v roce 1966.[3]

V letech 1966–1980 byl ženatý s herečkou a výtvarnicí Emmou Srncovou (*1942), s níž měl dvě děti – syna Jana (*1967) a dceru Barboru (*1969). Toto manželství bylo rozvedeno v roce 1980.[3]

Od roku 1981 byla jeho manželkou tanečnice a herečka Dana Asterová Srncová (*1959). Společně měli tři děti. Nejstarší syn Jiří Aster Srnec (*1984) působí jako manažer Černého divadla Jiřího Srnce, Adéla Mašínová Srncová (*1987) se věnuje choreografii, výrazovému tanci, taneční improvizaci a herectví. Nejmladší dcera Anna Pokorná Srncová (*1992) je členkou souboru baletu Divadla J. K. Tyla v Plzni.[3]

  1. ŠORMOVÁ, Eva; DUBSKÁ, Alice. Česká divadelní encyklopedie [online]. Divadelní ústav Praha, 2020 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online. 
  2. Thálii za činohru dostali Dočkalová a Bambas. Cenu za celoživotní mistrovství si odnesl Petr Kostka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-24 [cit. 2018-03-24]. Dostupné online. 
  3. a b c Zemřel Jiří Srnec – Divadelní noviny [online]. [cit. 2025-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]