Přeskočit na obsah

Jiří Pařík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Pařík
Narození21. února 1930
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí1. prosince 1999 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
Povolánímalíř
kreslíř
ilustrátor
karikaturista
RodičeAntonín Pařík
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Pařík (21. února 1930 Praha – 1. prosince 1999 Praha) byl český malíř, kreslíř, ilustrátor a karikaturista.[1] Byl synem sochaře Antonína Paříka. Patřil k okruhu přátel spisovatele Bohumila Hrabala.[2]

Narodil se 21. února 1930 v Praze, od mládí se věnoval kresbě a malbě. Díky svému otci Antonínu Paříkovi, svéráznému sochaři a tvůrci naivních dřevěných soch, mu nebylo cizí ani sochařství. Jako ilustrátor a karikaturista přispíval do Mladého světa, Literárních novin, Kulturní tvorby a časopisů Výtvarná práce, Plamen ad.[zdroj?]

Rád pracoval s tuší a s akvarelovými barvami. Pokud se nejednalo o čistou perokresbu, doplňoval pevnou a jasnou obrysovou linku výraznými barevnými plochami, jež by v řadě případů obstály jako samostatná abstraktní kompozice. Pro Paříkovy práce je typická značná nadsázka, vtip a podtext. Ačkoli se nejedná o literaturu, je namístě při pohledu na jeho obrázky „číst mezi řádky“... Častým námětem jeho kreseb jsou ženy, milenecké páry, balóny, koně, ptáci, lvi, psi, apod., ojedinělá nejsou ani parodická zobrazení sebe sama.[zdroj?]

Jiří Pařík očima svého syna, Martina Paříka, aneb Malostranská reminiscence (2014)

[editovat | editovat zdroj]

"Otec sedával na kamenném schodu před galerií v Nerudovce, kde vystavoval své pitoreskní veduty Prahy se slečinkami oděnými toliko imaginací, lísajícími se k něžným koníkům, zlatavým hřívám lvíčků či ptačím zobákům, k zvířátkům s lidskýma očima a duší. A také zde byly dědovy skulptury ze dřeva a kůry, šišek a jehličí a všechny promlouvaly svou tichou mluvou, ač děsivě nehybné, přec v každém okamžiku připraveny učinit první pohyb. A z útrob výstavní síně linuly se tóny jazzu... A ta hudba a ty kresby za oknem splývaly do libozvučného akordu, jenž rozechvíval srdce kolemjdoucích, kteří maní zabočili do gotického sklepení protkaného prádelními šňůrami, na nichž zavěšeny za dřevěné kolíčky, visely čtvrtky plné čar a akvarelových rozpitých skvrn. A tam ti mužové v kloboucích a dámy s mohutnými drdoly spočinuli v němém údivu ne nepodobném tomu, když oko člověka poprvé spatřilo moře. A chraplavý hrdelní hlas dobrého Louise vás konejšil a houpal na vlnách a sny se počaly zhmotňovat a z kreseb vylupovat: krásky seskakovaly z papíru a tančily a nad hlavami se vznášely balóny prvních vzduchoplavců a vůně barev způsobovala opojnou závrať. Tak nějak to tehdy bylo... nebo aspoň být mohlo."

  1. Informační systém abART - osoba: Pařík Jiří. abart-full.artarchiv.cz [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  2. Kresby (tuž + akvarel) – Jiří Pařík – 270 Kč: AVATAR, nakladatelství a knihkupectví. www.avatar.cz [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.