Jetel ladní
 Jetel ladní | |
|---|---|
 Jetel ladní (Trifolium campestre) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Rod | jetel (Trifolium) |
| Binomické jméno | |
| Trifolium campestre Schreb., 1804 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jetel ladní (Trifolium campestre) je žlutě kvetoucí, nevysoká, planě rostoucí rostlina. V české přírodě je původní druh a je považován za nekulturní jetelovinu. Někdy se místně hojně rozmnoží a v obilovinách vyrůstá v takovém množství, že je hodnocen jako plevel.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Areál jetele ladního se rozprostírá téměř po celé Evropě, Kavkaze, Arabském poloostrově, v Jihozápadní a Střední Asii, Makaronésii, Severní Africe i v Africkém rohu. Jako zavlečená rostlina se vyskytuje v mnoha dalších oblastech, např. v Severní Americe i Austrálii.
V České republice je hojně rozšířen převážně v termofytiku a v teplejších oblastech mezofytiku, v horských polohách se vyskytuje řídce.[1][2]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Jetel ladní je drobná bylina rostoucí na suchých i vlhkých loukách a pastvinách, na lesních mýtinách, po okrajích lesů, podél cest, na železničních náspech a jinde na výhřevných hlinitých či písčitých půdách. Vyskytuje se i jako plevel ve vinicích a na oraných polích. Dává přednost místům chudým na živiny i vápník. Na nevýživných půdách, většinou mimo Evropu, se občas pěstuje jako pícnina.
Je rostlinou jednoletou, která někdy přetrvá mírnou zimu a druhým rokem znovu vyrůstá a kvete, stává se tak dvouletou. Ploidie druhu je 2n = 14.[1][3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Bylina s poléhavou, vystoupavou, nebo vzácně vzpřímenou lodyhou vysokou 15 až 30 cm, rostoucí z tenkého kořene. Hojně větvená lodyha je porostlá trojčetnými listy s řapíky 3 až 20 mm dlouhými. Lístky jsou obvejčité, až 10 mm dlouhé, na bázi klínovité, na vrcholu tupé nebo slabě vykrojené a v horní části po obvodě jemně zoubkované. Prostřední lístek má o poznání delší stopku než lístky boční, bývá asi 5 mm dlouhá. Palisty jsou vejčitě kopinaté, u báze rozšířené a okrouhlé, na vrcholu zahrocené, bývají až 5 mm dlouhé, vždy však jsou kratší než řapík.
Květy jsou sestaveny do hustých kulovitých, později vejčitých květenství hlávek velkých 8 až 14 mm. Četná květenství bývají po lodyze rovnoměrně rozmístěná, mají 2 cm stopky, vyrůstají z úžlabí listů. Hlávky obsahují 25 až 40 motýlovitých květů, které jsou 5 mm dlouhé a za květu žluté, po odkvětu se jim prodlouží stopky a změní se na světle hnědé. Pětižilový kalich s nestejnými cípy je světle žlutý. Široce lžícovitá, na vrcholu okrouhlá pavéza s vyniklou žilnatinou je značně delší než odstálá křídla a člunek. Květy kvetou od konce května do počátku září, opylovány jsou hmyzem (včely, čmeláci, motýli) sbírajícím pyl a nektar.
Plod je obvejčitý, nepukavý, jednosemenný, 3 mm dlouhý lusk s krátkým zobánkem. Vejčitá, světle hnědá, 1 mm velká semena slouží k rozmnožování.[1][3][4][5]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Jetel ladní má pouze místní význam. V českých podmínkách je zkoušen jako komponenta do jetelotravních směsí a prokazuje se jeho nenáročnost a vytrvalost. V době první seče již má zralá semena, ta vypadají a namnoží se tak nové rostliny. Na některých polích se častěji objevuje v obilí a ve vinicích, kde se dostává hlavně z luk, mezí a úhorů. Je tam sice považována za plevel, ale pro svou útlost a malou početnost mnoho neškodí. Semeny se živí drobní ptáci, bažanti a koroptve. Bylinné části zase slouží za potravu syslům, hrabošům, králíkům i zajícům.[6][7][8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hlávky v různém stadiu zralosti -
List a květenství -
Nezralá tobolka -
Semena
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c DVORSKÝ, Miroslav. BOTANY.cz: Jetel ladní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 30.05.2008 [cit. 2017-04-27]. Dostupné online.
- ↑ US National Plant Germplasm System: Trifolium campestre [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Jetel ladní, s. 140–141.
- ↑ a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Ďatelina poľná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2017-04-27]. S. 305–306. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-28. (slovensky)
- ↑ VASSILCZENKO, Ursia. Flora of China: Trifolium campestre [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PELIKÁN, J.; KNOTOVÁ, D.; MYSLIVECKÝ, T. Nové poznatky z výzkumu a využívání genetických zdrojů rostlin: Nové druhy pícnin a možnosti jejich využití [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby v.i.i., Praha - Ruzyně, rev. 28.11.2012 [cit. 2017-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-26.
- ↑ Prairie Wildflowers of Illinois: Trifolium campestre [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad:. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Jetel ladní, s. 234–235.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jetel ladní na Wikimedia Commons 
Taxon Trifolium campestre ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření jetele ladního v ČR
