Jetel alpínský

Jetel alpínský
	Jetel alpínský (Trifolium alpestre)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	bobotvaré (Fabales);
Čeleď	bobovité (Fabaceae);
Rod	jetel (Trifolium);
Binomické jméno
	Trifolium alpestre; L., 1753
Synonyma
	jetel alpský; jetel podhorní;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jetel alpínský (Trifolium alpestre) je planě rostoucí, vytrvalý druh rodu jetel (Trifolium). Navzdory svému druhovému jménu se tyto rostliny vyskytují spíše v nižších a teplých polohách. Tento původní druh není v České republice příliš hojný a v minulosti byl považován za vzácnější rostlinu, byl v Červeném a černém seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2001 hodnocen mezi druhy vyžadující si pozornost (C4a). Postupně jeho populace přestala mizet a v současnosti je řazen mezi běžné rostlinné druhy.^[1]^[2]^[3]

Výskyt

Vyjma Britských ostrovů, Islandu, Skandinávie a Pobaltí je rozšířen téměř ve všech státech Evropy a dále východním směrem přes evropské Rusko až do oblastí Kavkazu a přilehlého Turecka a Íránu. V České republice roste roztroušeně až místy hojně, nejvíce se vyskytuje v nižších polohách s teplejším klimatem. Naopak téměř zcela schází na Českomoravské vrchovině, v severních Čechách ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku, v Jihočeských pánvích a Podbeskydské pahorkatině.^[3]^[4]^[5]

Ekologie

Relativně teplomilný a světlomilný druh, nejčastěji se objevuje na půdách sušších až středně vlhkých, hluboce humózních i kamenitých, neutrálních až slabě alkalických a s nižší zásobou živin. Vyrůstá v suchých širokolistých i úzkolistých trávnících, v xerofilních křovinách a světlých teplomilných doubravách, ale též na mezích, okolo polních cest, na lesních mýtinách, v lesních lemech či na vinicích. Jetel alpínský je poměrně dlouho vytrvalý a jeho výskyt je typický na mezích a na řidších sečených loukách s nevysokými travinami, kde svou výživnou hodnotou zvyšuje jakost píce. Na jaře obrůstá poměrně pozdě, kvete v červnu a červenci.^[3]^[4]^[6]^[7]

Popis

Vytrvalá, krátce až středně výběžkatá bylina s přímými nebo vystoupavými lodyhami vysokými 20 až 50 cm. Lodyhy vyrůstající z dlouhého, rozvětveného oddenku jsou obvykle jednoduché, hustě chlupaté a rovnoměrně olistěné. Spodní listy s delšími řapíky i horní téměř přisedlé jsou trojčetné. Chlupaté lístky s kratičkými řapíčky bývají 2 až 5 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké, dlouze eliptické až kopinaté a po obvodě jemně zubaté. Mají střední žilku vyniklou, početné boční jsou jemné, hustě rozvětvené a při okraji zhrubnuté. Blanité palisty jsou podlouhlé, na konci šídlovité, červenohnědě žilkované a polovinou délky srostlé s řapíkem.

Květenství je kulovitá až vejčitá, přisedlá, sytě červená hlávka asi 2 cm velká. Je tvořena 50 až 80 květy a vyrůstá jednotlivě nebo ve dvojici z paždí horních listů. Pětičetné, osově souměrné, oboupohlavné květy dlouhé 12 až 14 mm jsou přisedlé a nemají listeny. Zelenavý kalich je asi 8 mm dlouhý a hustě chlupatý, je dvacetižilný a jeden spodní lístek výrazně přečnívá ostatní, včetně zvonkovité kališní trubky. Koruna je zbarvená nachově nebo purpurově, vzácně růžově nebo bíle a její pavéza je o něco málo delší než člunek. V květu je deset dvoubratrých tyčinek a dlouhá, nitkovitá čnělka. Opylení zajišťuje létající hmyz odnášející si nektar i pyl. Ploidie druhu je 2n = 16. Plodem je drobný, okrouhle vejčitý lusk, semena jsou vejčitá, červenohnědá.^[3]^[4]^[6]^[7]^[8]^[9]

Význam

Je považován za nekulturní druh jetele a pro pícninářství má jen malý význam. Bývá prospěšný na kosených loukách s méně kvalitními trávami, např. s třeslicí prostřední nebo ovsířem lučním, kde jetel alpínský zlepšuje kvalitu píce. Dobře snáší i dvojí posečení ročně, při častějším nebo při pastvě z porostů ustupuje. Je poměrně výživnou rostlinou a dobytek jej rád požírá do doby kvetení, pak lodyhy začínají dřevnatět. Je velmi bohatou medonosnou rostlinou, produkuje množství nektaru i pylu.^[6]^[8]

Galerie

Zobrazení rostliny
Porost jetele alpínského
Trojčetný list
Květenství

Odkazy

Reference

↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2017-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2.
↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 11.01.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Jetel alpínský, s. 154–155.
↑ ^a ^b ^c HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Jetel alpínský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.07.2007 [cit. 2017-01-11]. Dostupné online.
↑ US National Plant Germplasm System: Trifolium alpestre [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c NOVOTNÁ, Romana; KOBES, Milan. Jeteloviny - 2. část: Jetel horský [online]. Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita, České Budějovice [cit. 2017-01-11]. Dostupné online.
↑ ^a ^b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Ďatelina alpínska [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2017-01-11]. S. 322–323. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-13. (slovensky)
↑ ^a ^b GÖTZOVÁ, Ilona. Opylování a opylovači nadčeledi včel čeledi Fabaceae. České Budějovice, 28.03.2011 [cit. 11.01.2017]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Romana Novotná. Dostupné online.
↑ FUKSA, et al. Multimediální výuková databáze: Jetel alpínský [online]. Česká zemědělská univerzita, Fakulta agrobiologie, KPT, Praha-Suchdol [cit. 2017-01-11]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu jetel alpínský na Wikimedia Commons
Taxon Trifolium alpestre ve Wikidruzích
Botanický ústav AV ČR – rozšíření jetele alpínského v ČR

[1] PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2017-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2.

[2] GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 11.01.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)

[vlhké-3] RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Jetel alpínský, s. 154–155.

[botany-4] HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Jetel alpínský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.07.2007 [cit. 2017-01-11]. Dostupné online.

[5] US National Plant Germplasm System: Trifolium alpestre [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-01-11]. Dostupné online. (anglicky)

[jcu-6] NOVOTNÁ, Romana; KOBES, Milan. Jeteloviny - 2. část: Jetel horský [online]. Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita, České Budějovice [cit. 2017-01-11]. Dostupné online.

[bib-7] BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Ďatelina alpínska [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2017-01-11]. S. 322–323. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-13. (slovensky)

[theses-8] GÖTZOVÁ, Ilona. Opylování a opylovači nadčeledi včel čeledi Fabaceae. České Budějovice, 28.03.2011 [cit. 11.01.2017]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Romana Novotná. Dostupné online.

[kpt-9] FUKSA, et al. Multimediální výuková databáze: Jetel alpínský [online]. Česká zemědělská univerzita, Fakulta agrobiologie, KPT, Praha-Suchdol [cit. 2017-01-11]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]